Vážení přátelé.

Rozhodla jsem se, že v dalším díle napíši něco o zavařování. V dnešní době je to už celkem snadná práce, ale tenkrát to bylo skutečně náročné.

Obrázky na konci mého povídání jsou z knihy od paní O. Stránské. Ty ilustrace jsou neskutečně krásné. Moc se mi líbily kresby ovoce.  Moc hezké je to, že jsou to obrázky, které jsou zakryté pavučinkovým papírem. Jako se dříve dával do fotoalb. A na něm jsou jména konkrétního druhu ovoce. Neodolala jsem a musela jsem je prostě k mému článku přidat.

Přeju vám všem hezké počtení. I když si myslím, že nikdo z nás se takhle v kuchyni v dnešní době už namáhat asi nebude.

Ale jako nakouknutí do minulosti je to milé a dá se říct, že i úsměvné.

Vybrala jsem pár receptů také z knihy z  r. 1896. Praktická kuchařka pro každou domácnost.

Autorka je Gagriela Triwaldová  roz. Ujkova.   Pochopitelně jsem vše napsala češtinou, platnou té době.

Višně dušené. Višně, třešně a jiné podobné ovoce dávají se bez stopek do sklenic, posypou se cukrem a nakládá se s nimi jako s borůvkami. Tak lze kterékoliv ovoce v páře upravovati, zvláště pak švestky.  Lze také cukr vařiti a na ovoce líti.

Červený angrešt. Dej na rendlík, nepříliš mastný, pěkný, červený. zralý. ale ještě trochu tvrdý angrešt, podlij trochem vody, přikryj a na slabém ohni více dus než vař, častěji míchej, aby se nepřipálil. Jakmile změkl, proceď sítkem a polož na váze, odvaž. Na 1/2kg (1 libru) angreštu vezmi 1/4kg. (1/2 libry) cukru, který roztluc a dej na rendlík, nalej na 1/2 kg (1 libru) cukru, 0,17 l. (1/2 žejdlíku) vody a vař. Když cukr se vaří, dej do něho angrešt a při častém míchání zvolna vař. Jakmile stane se vše náležitě hustým, dej do sklenic, studené obvaž a uschovej! Stane-li se hmota pěkně hustou, projeď vařečkou po dně rendlíku a když hmota rychle nesplyne a dno jest vidět, jest již dosti.

Borůvky v páře. Pěkné, velké, nerozmačkané borůvky (černé jahody) čistě přeber, a naplň jimi určité k tomu sklenice as na 2 prsty vysoko, nasyp na ně roztlučený cukr, sklenice obvaž papírem pergamenovým, zaobal v staré plátěné kousky aneb v seno, postav jednu vedle druhé do velikého vysokého hrnce, naplň tento přes polovici studenou vodou, přikrej a vař 1/4 hodiny v páře. Teprve když voda vychladla, se sklenice vyndají a uschovají. Borůvek takto upravených se používá u nemocných.

Brusinky k hovězímu masu. Brusinky čistě přebrané dej do sýtka (ano takhle to napsala ) a vařící vodou polej. Na dno sklenice polož několik celých hřebíčků, pepřů a něco skořice. Naplň sklenice nad kořením brusinkami zatím prokapanými a vychladlými, tak aby sklenice až po okraj plna byla, zatím svař ocet, nech vychladnouti a nalej takto na brusinky, obvaž sklenice a uschovej! Také se dává do octa cukr.

Je tam těch receptů skutečně mnoho. Ale zaujalo mě, že autorka myslela i na nemocné.

Zelené ořechy proti křečem a kolice. Vezmi 0.71 l (2 žejdlíky ) kořalky (ležáku) nejlepší jakosti, dej do ní 15 zelených ořechů a nech je přikryté po 48 hodin v ní ležeti, po kteréžto době je vyndej a odstraň, potom vezmi za 3 krejcary bobkových zrn, oloupej je, odhoď kůru, roztluc zrna, dej do lahve a k tomu ještě 8-10 hřebíčků,za 40 krejcarů bobřiny, přilej k tomu kořalky, ucpi a obvaž lahev a použij jako léčivého prostředku. Lze také ořechy, jsou-li dosti malé, do láhve dáti, vše ostatní i kořalku k tomu a ponechati je v ní. Nejlepší doba na ořechy jest počátkem července aneb konec června.

P.S.  Co je to bobřina, jsem fakt nezjistila. Listovala jsem v různých knihách. I po internetu, ale nic jsem nenašla. Třeba to někdo z vás zjistí.