Zajímavé na tom je, že se poměr obrátil. Dříve, co se týká tloušťky, rozhodně vedly ženy. Obézních žen bylo v populaci přes 12 procent, mužů 10 a půl procenta. Kolem roku 1999 přišla změna. Počet obézních mužů narostl. Nejčastěji jsou obézní muži ve věku mezi 45 a 54 lety, je jich celá třetina.

Druhou nejohroženější skupinou jsou ženy nad 65  let, ale pozor, pouze ve věku do 74 let, pak spíše začínají váhu ztrácet. Nicméně v této věkové kategorii se do škatulky obezita dostal více 28 a půl procent. Teď mluvíme o lidech s opravdu velkými potížemi, kromě nich je ale hodně těch, kteří mají jen kila navíc, což je označováno za nadváhu. 

A další zajímavost. Muži mají s váhou větší potíže, přestože je jim bližší fitness a různé druhy sportů. „Muži tráví nějakým druhem sportu průměrně 3,6 hodin týdně, zatímco ženy 3,2 hodiny týdně. S přibývajícím věkem zájem o pravidelný pohyb slábne. Čtyřicet procent dospělých se pravidelně nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě,“ uvedla Simona Měřínská z Českého statistického úřadu.

Z výzkumu vyplynulo, že české ženy více než na pohyb dbají na zdravější způsob stravování. Více než pětina jich jí ovoce dvakrát i vícekrát denně, toto však dělá jen 12 procent mužů. Podobně mnohem více jedí ženy i zeleninu. Zkrátka, potvrzuje se, že typický muž si sice jde zaběhat nebo zajezdit na kole, ale pak si dá utopence a pivo.

Přestože jsou čísla o zvyšující se váze české populace neradostná, lékaři upozorňují, že zejména ve vyšším věku by lidé neměli propadat panice z toho, že váží více, než byli zvyklí. K vyššímu věku zkrátka určitý nárůst váhy patří. Mnohem důležitější, než kolik senior váží, je to, jak se cítí, co zvládá, v jaké je kondici. Takže paní s vyšší váhou, než jakou by podle tabulek mohla mít, může být čilejší a zdravější, než její vrstevnice, která je sice výrazně hubená, ale právě kvůli tomu je slabá a má různé zdravotní obtíže. A čím dál více lékařů začíná mluvit o tom, že bychom s takzvaným BMI, tedy Body Mass Indexem měli zacházet opatrněji, než je tomu nyní. Právě na základě tohoto vzorce totiž probíhá většina výzkumů o tloušťce obyvatelstva. Je to číslo, které na základě váhy a výšky naznačuje, zda člověk trpí nadváhou nebo naopak podvýživou nebo je jeho hmotnost v normě. Jenže čím je člověk starší, tím je BMI číslo s menší vypovídající hodnotou o jeho skutečné kondici.

„Někdy si lidé způsobují problémy tím, že se snaží vejít do tabulek, jenže důležitější je znát podíl aktivní hmoty a tuku,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová. „Někdo je prostě robustnější tělesné stavby, týká se to například lidí, kteří se v mládí věnovali silovým sportům. Ten klidně může mít vyšší BMI. Uvědomme si, že každý má jinou tělesnou konstituci, některé ženy mají velká prsa jiná malá. Na všechno zkrátka tabulky nestačí, každý člověk je jiný,“ podotýká.

Aktuální data statistiků o stavu tloušťky české populace sice nejsou radostná, ale zároveň nemusí být důvodem k tomu, že teď kde kdo vyhlásí hladovění. Spíše mohou být důvodem k zamyšlení nad tím, že hubnout jde, když se k tomu člověk postaví opravdu správným způsobem. České ženy dokázaly, že to umí. Teď je řada na pánech. Uvidíme, třeba se při dalším výzkumu pozice zase promění.