Sobotní volno jsem trávil doma, stále v pyžamu. Nic dramatického jsem o víkendu v Praze nečekal. Bylo vše ale jinak. Po soumraku před naším domem v Praze zastavilo uprostřed křižovatky policejní modře blikající auto. Asi mu došel benzín? Pak později tiše zmizelo.

Doopravdy to začalo až o půlnoci. Za hrozného houkání a modrého blikání se přiřítily tři hasičské cisterny. Vyhlédl jsem z terasy a na Nákladovém nádraží hořela vysoká vatra! Byla vyšší, než měl Mistr Jan Hus v Kostnici! Vzdálená byla asi jen sto metrů od našeho činžáku! Vítr vál ale směrem opačným, tak dým odvál východněji.

Dál přijížděly houkající sanitky, policejní vozy a hasičská kriminálka. K tomu duněla jásavá hudba z blízké diskotéky. Tři cisterny stříkaly do plamenů společně. Za chvilku bylo už po požáru. Asi tam shořelo čísi auto, možná to byl jen pojišťovací podvod?

Druhý den jsem se šel podívat na místo činu, s foťákem. Už bylo vše odstraněno, nebylo co vyfotografovat.

Tak jsem přežil tuto sobotu a neuhořel, snad jen vyšší prozřetelností…