Mám překříženou lateralitu. To znamená, že dominantní ruka a převažující oko (a ucho) jsou opačné. Může způsobovat problémy v prostorové orientaci. Ano. V pravé ruce mám větší sílu, pravou rukou píšu, házím, krájím, stříhám, šiju. Pravou rukou ovšem špatně zvládám jemnou motoriku. Drobné z pultu sbírám jedině levou, stejně tak vybírám oříšky z misky, kořením jídlo apod. Pokud jsem nucena udělat toto rukou pravou, je mi to velmi nepříjemné a snažím se danou činnost rychle ukončit. Levou rukou se přehrabuji v tašce, čistím si brýle.

Tašku nosím zásadně přes levé rameno. Než jsem šla na operaci katarakty, viděla jsem lépe na levé oko. Telefon přikládám k levému uchu. Mám o něco větší levou nohu. Z čehož vyplývá, že při zkoušení bot jsem vždy musela žádat prodavačku o levou. Mám orientační nesmysl. Jsem levotočivá. V neznámém, někdy dokonce i ve známém, prostředí při východu např. z obchodu automaticky zamířím doleva. Na kole snadno vykroužím doleva malé kolečko, doprava vyberu zatáčku pouze s velkým soustředěním. Při vstupu do místnosti si vybírám stůl/postel vlevo. Na regály v obchodech se dívám raději z levé strany, stejně tak si stoupnu ke kase, i kdyby tam byla delší fronta než u té naproti. V dopravních prostředcích si sedám tak, abych se mohla dívat z okna doleva.

V podstatě existují tři základní typy laterality: lateralita souhlasná, jestliže převažující ruka a oko jsou shodně pravé, či levé; lateralita nevyhraněná (neurčitá), jestliže pravá i levá ruka jsou stejně obratné; lateralita překřížená (zkřížená). Odborníci upozorňují na to, že je třeba ji u malých dětí včas rozpoznat, neboť se často odrazí v problémech při čtení a psaní.