Střední škola oděvní a služeb Vizovice - 100 let krásy a elegance
Asi před měsícem jsem obdržela pozvánku na "Dny otevřených dveří" na Střední škole oděvní a služeb Vizovice u příležitosti oslav 100. výročí založení školy.
A tak jsem strávila krásné jarní odpoledne v prostorách hezké a moderně vybavené školy nedaleko vizovického vlakového nádraží.
Prohlédla jsem si výstavu prací studentů fotografie, zhlédla společně s dalšími návštěvníky krásnou módní přehlídku, na které se podíleli studenti oborů Kadeřník, Kosmetička a Krejčí, ochutnala připravené dobroty a poslechla si hudbu skupiny Celsius. Navštívila jsem také krejčovskou dílnu, pracoviště kadeřníků, fotografů i kosmetiček.
Při této příležitosti jsem oslovila s žádostí o rozhovor paní ředitelku Evu Solnařovou.
Jaký je to pocit, řídit školu s tak dlouhou tradicí? Vy sama ji vedete již 17 let.
Sto let, je dlouhá doba. Já sama ji vnímám jako čas, který dal škole její skutečnou hodnotu. Urazila velký kus cesty, využila a stále využívá maximálně všech možností stát se vyhledávanou, atraktivní školou, která dokazuje, že její vize, síla a odvaha jdou ruku v ruce a přinášejí konkrétní výsledky. A těmito výsledky jsou úspěšní absolventi školy.
Všechny obory vyučované na škole se řadí mezi tzv. „službové obory“. To pro školu znamená permanentně držet krok s novými technologiemi a materiály, stále se učit novým náročnějším dovednostem, nejnovějším módním trendům, a vybavovat tak žáky potřebnými kompetencemi, které jim umožní dostát nárokům moderního trhu práce. S tím vším musí jít ruku v ruce profesionální růst všech pedagogických pracovníků, který se nám daří právě dlouhodobou a aktivní spoluprací s tuzemskými i zahraničními odbornými firmami, oborovými sdruženími a asociacemi.
A můj pocit? Školu miluju, vážím si její minulosti a záleží mi na její budoucnosti. Mám kolem sebe skvělé lidi, se kterými se mi dobře pracuje. Pořád něco vymýšlíme, navazujeme nové spolupráce, využíváme zahraniční stáže pro učitele i žáky, zveme odborníky z praxe do výuky, nadstandartně spolupracujeme s odbornými firmami, profesními asociacemi, podílíme se na tvorbě vzdělávacích programů i učebních textů pro všechny obory školy a mnoho dalšího. Je to krásná práce, která mě zcela naplňuje.
Můžete našim čtenářům stručně představit historii školy?
Když se naše škola narodila – psal se rok 1918. Její první název byl Živnostenská učňovská škola a zakládajícími obory byl Holič-lazebník, Kadeřník, pánský a dámský Krejčí a Švadlena. Už v roce 1938 byla přejmenována na Veřejnou učňovskou školu pro ženská povolání ve Zlíně. Nejdříve škola připravovala žáky jen v teoretickém vyučování. Praxi prováděli u živnostníků, později na pracovištích praktického vyučování u podniků služeb, družstev nebo v provozovnách národních výborů. Obory byly nejdříve jednoleté, ale postupně se rozšiřovaly na dva a posléze tři roky vzdělávání. Škola neměla zpočátku pevné místo, načas přechází ze Zlína do Otrokovic, Napajedel a do Malenovic, v roce 1964 do Želechovic nad Dřevnicí – Lípy už jako Učňovská škola Želechovice nad Dřevnicí – Lípa. K 1. září 1978 byla škola přeložena do Vizovic, do bývalé Střední zemědělské technické školy. V tomto roce začíná ve škole výuka nově zřízeného 4letého oboru Kosmetička, který se v tehdejším Československu začal poprvé vyučovat ve Vizovicích, v Hradci Králové a v Bratislavě. V roce 1991 byla škola přejmenována na Střední odborné učiliště Vizovice. Praktická výuka přešla do učňovských provozoven, které kromě Vizovic škola budovala také ve Zlíně, v Otrokovicích, v Kroměříži a na Vsetíně. V roce 1992 byla zřízena Rodinná škola se zaměřením na zdravotně hygienické služby a pečovatelství, ta však neměla dlouhého trvání a po 7 letech byla zrušena. V roce 1994 byly obory školy rozšířeny o 3letý učební obor Fotograf, nástavbové studium Pleťová kosmetika a později v roce 2000 o 4letý maturitní obor Oděvnictví. Pro dospělé zájemce začala škola organizovat rekvalifikační kurzy a kvalifikační zkoušky a postupně další možnosti celoživotního vzdělávání. V dalších letech škola změnila svůj název ještě 2x. V roce 1998 na Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště služeb Vizovice. Současně se stala právním subjektem a od 1. 4. 2001 příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Od roku 2005 už nese svůj současný název Střední škola oděvní a služeb Vizovice.
V současnosti nabízíte vzdělávání v jakých oborech?
Současná škola dodnes staví na svých zakládajících oborech. Svým uchazečům nabízí obory vzdělání s maturitní zkouškou: Kosmetické služby, Fotograf se zaměřením na multimédia a Oděvnictví se zaměřením na návrhářství a modelaci oděvů; obory s výučním listem: Kadeřník a Krejčí a dva nástavbové obory k doplnění si úplného středního vzdělání s maturitní zkouškou – Vlasový specialista a Podnikání. Navíc škola nabízí další vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání dospělých.
Jaký je zájem o studium jednotlivých oborů a kolik máte studentů? Všimla jsem si, že některé obory jsou doménou děvčat. Přesto jsem zaregistrovala i mladé muže. Dochází k určitému posunu?
Největší zájem je asi o obor Kadeřník. Stále si můžeme mezi uchazeči vybírat ty nejlepší, a to každým rokem nabíráme tři třídy! Kromě 3letého oboru nabízíme také 1leté denní zkrácené studium Kadeřník pro absolventy jakékoliv střední školy. Šikovní absolventi mají poté ještě možnost přihlásit se u nás do 2letého denního nástavbového studia Vlasový specialista a dosáhnout tak na úplné střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou.
O obor Kosmetické služby je zájem o něco nižší, ale pořád dobrý. Každým rokem otevíráme jednu třídu. Vedle odborných firem, sdružení a asociací u tohoto oboru spolupracujeme také s FT UTB Zlín, která absolventům oboru umožňuje navazující vysokoškolské studium v bakalářském i magisterském programu „Technologie a ekonomika výroby tuků, detergentů a kosmetiky“. Kromě denního vzdělávání se podílíme také na různých kadeřnických a kosmetických rekvalifikačních kurzech.
O obor Fotograf se zaměřením na multimédia je zájem dobrý, každým rokem však otevíráme také jen jednu třídu. Domnívám se, že pro uplatnění na trhu práce je to dostačující.
O oděvní obory byl do roku 2008 zájem velký. Později s přibývající nabídkou levných oděvů z východních zemí se situace změnila. Zájem se snížil natolik, že oba obory Krejčí i Oděvnictví jsme vůbec neotevřeli. Obor Krejčí se nám posledních 6 let daří částečně naplňovat s tím, že každý rok otevřeme polovinu třídy. Obor Oděvnictví se zaměřením na návrhářství a modelaci oděvů jsme již několik let neotevřeli pro malý počet zájemců. Do oboru se přihlásí 5-8 žáků a k tomu, abychom mohli třídu otevřít, jich potřebujeme alespoň 18. Pevně doufáme, že zájem o oděvní obory bude nadále stoupat a znovu otevřeme všechny třídy. Vždyť zájem firem o oděvní absolventy je opravdu veliký! Navíc škola je již několik let majitelem Zlatého diplomu od Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ČR za vynikající výsledky vzdělávání v oděvních oborech.
Je v České republice více středních škol obdobného zaměření?
Ano je. Všechny tyto školy pracují v oborových asociacích, setkáváme se na různých školeních, seminářích nebo při oblastních, celostátních a mezinárodních soutěžích žáků v jejich odborných dovednostech. O větší spolupráci mezi školami však hovořit nelze. Každá škola chce být pro ty ostatní jedinečná a konkurenceschopná. Jsem přesvědčena, že každá pro to dělá maximum!
Jsme bývalá textilní a oděvní velmoc. Jaká je situace dvacet devět let po sametové revoluci?
Naprosto jiná, než bývala dříve. Velké textilky či oděvní podniky postupně zkrachovaly, zachovaly se jen drobné podnikatelské subjekty. Jak už jsem zmínila výše, dovoz levných oděvů z východu zahltil náš trh. Lidé využívali levného nekvalitního zboží, které se stávalo mnohdy už po druhém vyprání nepoužitelné. Dlouho trvalo, než zjistili, že v obchodech chybí kvalitní zboží nebo na trhu krejčovské zakázkové salony. V posledních letech ve Zlínském kraji postupně vznikají malé oděvní firmy. Ty však mají problém najít zaměstnance - absolventy v oboru. Proto škola s těmito oděvními podnikateli a nejen z našeho kraje úzce spolupracuje a hledá další a další možnosti pro jejich rozvoj.
Studenti se účastní různých soutěží. Jak si vedou?
Žáci školy se tradičně, ale hlavně aktivně zapojují do mnoha oblastních, celostátních i mezinárodních odborných soutěží. Pokud to jde, jezdí na soutěže také žáci, kteří nesoutěží. Důvod je prostý. Vždy je pro všechny přínosem vidět, poznávat a srovnávat včetně učení se hodnocení, sebehodnocení, ale také možnost zažít tu pravou soutěžní atmosféru. Na mezinárodních soutěžích navíc žáci poznávají nové lidi, navazují nová přátelství, poznávají nové nebo jiné pracovní či technologické postupy, materiály, možnosti a v neposlední řadě si procvičují znalost cizího nejčastěji anglického jazyka.
Každý školní rok pořádáme také ve škole několik školních kol v odborných dovednostech žáků ve všech vyučovaných oborech. Do školního kola se mohou přihlásit všichni žáci školy. A že je o tuto soutěž, ze strany žáků, opravdu zájem! Snažíme se vytvořit tu pravou soutěžní atmosféru a uplatňovat a dodržovat všechny podmínky, které má soutěž mít. Tzn. pravidla, kritéria hodnocení, odborná porota, vyhodnocení soutěže, vyhlášení vítězů včetně odměn. Při organizaci těchto soutěží škola úzce spolupracuje se spolupracujícími odbornými firmami. Ty se podílejí na hodnocení soutěže a odměňují vítěze ve všech kategoriích.
Jsme hrdí, že naši žáci ve svých odborných dovednostech permanentně obsazují přední místa na všech celostátních i mezinárodních soutěžích. Několik žáků dosáhlo ve studovaném oboru také na celostátní titul ministerstva školství „České ručičky“. Škola je majitelem také Čestného uznání za vysokou úroveň praktické přípravy žáků všech oborů školy od Hospodářské komory České republiky.
Co škola nabízí studentům pocházejícím z jiných regionů?
Jsem přesvědčena, že vše potřebné. Výuka v daných oborech vzdělání je pro všechny žáky stejná. Žáci ze vzdálenějších regionů nebo jiných krajů mohou být ubytováni v domově mládeže, který je součástí školy včetně školní kuchyně s jídelnou. Domov je se školou propojen spojovacím krčkem, takže žáci nemusí vůbec chodit ven, což jim hlavně za nepříznivého počasí a v zimě vyhovuje. Každý den mají na domově bohatý program (kroužky, kino, divadlo), mohou využívat školní hřiště, tělocvičnu i posilovnu školy. Výuka u všech našich oborů vzdělání se skládá z teoretického a praktického vyučování. Teoretická výuka probíhá ve škole ve Vizovicích, praktická kromě Vizovic také na odloučených odborných pracovištích školy v Kroměříži, v Otrokovicích, ve Zlíně a ve Vsetíně. Žáci jsou na tato pracoviště rozdělováni dle místa bydliště, tudíž když mají praktické vyučování, nemusí bydlet na DM, ale mohou na praxi dojíždět z domu.
A plány do budoucna?
Plánovat se musí a plánů máme hodně! Prozrazovat je nebudu, ale stačí vycházet z toho, že prioritou musí být škola otevřená, úspěšná, originální a vyhledávaná, poskytující kvalitní vzdělávání s předpokladem dobrého uplatnění absolventů na trhu práce.
Děkuji za zajímavé informace a ještě připojuji odkaz na webové stránky školy - www.souviz.cz/skola - pro ty, co by se chtěli dozvědět více.
Studenti a jejich pedagogové odborného výcviku jsou nedílnou součástí zlínských módních přehlídek. To hemžení v den přehlídky je vždy úžasné a snaha o co nejlepší výsledek všech zúčastněných nakažlivá. Takže zase v září na shledanou!
Pošlete odkaz na tento článek
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %