Jistá studie objevila, že u přílišných "dřepičů" zakrňují určité oblasti mozku. Pro milovníky gaučinku to jsou špatné zprávy. Kdo chce mít i v pokročilejším věku dobrou paměť, měl by častěji opustit svou pohodlnou polohu vsedě. Časté a především dlouhé sezení na místě totiž vede k ochabování oblastí mozku, které podmiňují pamětní schopnosti.

Stání a pohyb pro lepší paměť
Naopak  stání a pohyb se u testovaných osob postaraly o to, že temporální neboli časový lalok (ve spánkové části mozku), důležitý pro učení novým věcem a zapamatování, zůstal zachován dobře.S narůstajícím věkem je určitý strukturální rozpad sice normální, avšak mezi osobami, které stále sedí, a naopak těmi s množstvím pohybu se ukázaly markantní rozdíly: V porovnání s osobou, která 10 hodin denně sedí, je časový lalok osoby stejného věku, která sedí 15 hodin, o 10 procent tenčí.

Kancelářské zaměstnání není omluvou
Kancelářská činnost s sebou přináší dlouhou dobu sezení, proto je ale důležité postarat se její vyvážení. Pokud to jde, měla by se pozice vsedě měnit a občas také vstát.

Pravidelný sport nebyl ve studii uváděn v souvislosti s tloušťkou paměťových struktur. Ale dosavadní objevy již ukázaly, že fyzická aktivita vede k většímu objemu částí mozku a tím k lepšímu kognitivnímu výkonu. Velmi přínosné jsou i meditace a pěší turistika.