Minulá sobota byla nádherně slunečná. Přes poledne vysílala TV přímý přenos z londýnské královské svatby. Bylo to povznášející.

Zato v tramvaji bylo nervózně a dusno. Mezi dveřmi postával vesničan a dožadoval se místa ke stání na svém původním místě. Vyhověl jsem mu, když si tak na tom požadavku zakládal. Další vesničan slovně napadl mladého sedícího muže na sedadle pro invalidy. Prý on má dloubání v koleni. Na uvolněné sedadlo si ale nesedl, stačilo mu se jen vztekle pohádat. Vyhlédl jsem z okna tramvaje na vozovku. Jedno auto tam zastavilo, vesničanka do něj zezadu nabourala! To ještě nebylo vše. Tramvaják prudce zabrzdil, na místě! Všichni jsme letěli dopředu, padli ale jen někteří. Z kabiny řidiče se ozvaly výkřiky, krávo, krávo, krávo! Zbystřil jsem a zjistil, že vesničanka vypustila tři děti přímo pod kola jedoucí tramvaje. Pak jsme jeli dál, řidič nadával už tišeji, krávo vesnická, krávo buranská! Přistěhovalkyně si jen těžce zvykají na pražský provoz aut a dokonce ještě těch tramvají!

Ve slavnostních Riegrových sadech byly snad desetitisíce návštěvníků. Hrály tam dvě kapely. Jedna měla hloubky tak vytažené, že mi vibroval i hrudník! Na nebi létala vzducholoď s heliem a vznášel se balón. Šel jsem k té druhé, tišší skupině. Jmenovala se SLZA. Její název mi připomněl naši pubertální zkratku SLZA. Znamenala Sdružené Lazarů Zmožených Alkoholem! Občerstvit jsme se mohli u bufeťaček z různých kontinentů a různých barev pleti. Tři kousky masa s trochou vařené kukuřice, za necelých 200 korun! Pivo bylo jen za 35 a 45 korun. Rozhlasoví organizátoři správně pomysleli také i na „nutné“ lidské potřeby…

Byla to nádherná sobotní rozhlasová akce, děkujeme.