Tahle země není jenom pro mladý
1.4.2026 Svátek má Hugo
Íčko bez reklam Přihlášení Registrace
home-icon Akce i60 Můj svět

O jedné fotografii

date-icon Datum: 30. 5. 2018 comment-icon Diskuze: 14
O jedné fotografii
Foto: archiv autorky

V roce 1962 mi bylo osm let. A byla jsem se spolužáky na XII. sjezdu KSČ. Moc si z té významné události nepamatuji. Jedna věc mi ale v paměti utkvěla. Dvě věty z dopisu slovenského delegáta Pavola Davida, poslance Národního shromáždění, k němuž jsem byla přidělena. Po skončení sjezdu mi ho poslal spolu s fotografií. „Milá Vierka … Sme tam obaja v prvom rade v strede. Tvárou som obrátený k tebe“. Dodnes si pamatuji to zklamání, které jsem pocítila při pohledu na fotografii. Jako jediná ze spolužáků na ní nejsem vidět.

 

| Můj příběh
Věra Ježková Autor: Věra Ježková
Hodnocení článku:
Moje hodnocení:
Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .
SDÍLET NA FACEBOOK
Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
14 komentářů
Věra Ježková
Věra Ježková 1.6.2018 14:26
Děkuji.
Marcela Pivcová
Marcela Pivcová 1.6.2018 11:01
Připomněla jsem si také slova našeho táty, který, když si doma na tehdejší dobu "zanadával", říkal: Ne abys to někde řekla, nebo mě zavřou... a já jsem skutečně vždycky z obavy mlčela.
Jana Šenbergerová
Jana Šenbergerová 30.5.2018 21:32
Připojuji se k tomu, co napsala Elena. Měla jsem to podobně. Pro mě není žádná šílená doba, šílení jsou jen lidé, a jak vidno, v jakékoliv době.
Věra Ježková
Věra Ježková 30.5.2018 18:49
Vloudila se chybička. Tak ještě dodám, že tím „nechyběním“ jsem měla na mysli materiálno. Jinak to byla jistě doba schizofrenní.
Věra Ježková
Věra Ježková 30.5.2018 18:27
v podnicích recitovat básničku „Narodu russkomu privet…“. Taky jsem samozřejmě od rodičů věděla, že je to jinak … Ale ne, když mi bylo osm.
Dana Puchalská
Dana Puchalská 30.5.2018 18:05
Ano dvojí myšlení a další byla prostě krutá daň našeho dětství. A bylo to bohužel všude. A kdo říká že to nezažil( ta k s prominutím) asi lže. Nebo si nic nechce pamatovat??????
Zuzana Pivcová
Zuzana Pivcová 30.5.2018 17:26
Podle vůle tatinka jsme nebyly pionýrky, ale chodily jsme se třídou také recitovat někam do závodu, např. k MDŽ. Je pravda, že jsme věděly, že je špatná doba, která ublížila našemu tatínkovi a tím celé rodině. Věděly jsme, že třeba vyhodili ze školy paní učitelku, která odmítla přestat chodit do kostela. Ale také je pravda, že mi to někdy jako dítěti vadilo, když šli spolužáci na pionýrskou schůzku a já šla domů.
Libor Farský
Libor Farský 30.5.2018 17:25
Já to vidím, bohužel, jinak. Od malička jsem denně chodil spát s příkazem "To, co jsi dnes slyšel, nesmíš nikde říct, zvláště ne ve škole". Myslím, že to bylo od mé matky, otčima i babičky bezohledné, snad si mohli dávat pozor na pusu oni přede mnou.
Věra Ježková
Věra Ježková 30.5.2018 17:14
Děkuji vám. Myslím, že dětem byla politika úplně jedno a nic jim nechybělo. Protože nic jiného neznaly. Jo, a později jsem ještě musela při různých výročích v podnicích recitovat básničku „Narodu russkomu privet…“.
Dana Puchalská
Dana Puchalská 30.5.2018 14:56
Já jsem,, invalida,, na zpěv. Mým zpěvem bych mohla potěšit maximálně BAKULOVY ZPĚVÁČKY. A pak by soudruh utíkal jako blázen. A byl by rád že je konec.
Elena Valeriánová
Elena Valeriánová 30.5.2018 12:05
Opr... myslím si..
Elena Valeriánová
Elena Valeriánová 30.5.2018 12:04
Nemyslím, že pro ty mrňouse to byla nějaká hrozná doba. Nezažila jsem žádné velké křivdy, rodiče dřeli, ale to dřeli už jako děti i za první republiky. Věřili tak jako miliony jiných lidí, že se jednou budou mít lépe. Salon si, že dnešní skutečnost taky není zrovna pro všechny do růžova. To tvé tehdejší zklamání dovedu i po letech pochopit.
Libor Farský
Libor Farský 30.5.2018 11:30
To já nikdy neměl tu čest být na tak významnou akci pozván. Proč, soudruzi ?
Dana Puchalská
Dana Puchalská 30.5.2018 10:53
Už jsem zvědavá na ohlasy. Nedivím se že jsi byla smutná a zklamaná. Mám pocit že v té době bylo takových ,,mrňousů ,,víc. Byla to fakt divná doba a hurá že je už pryč,viď?
Čtěte dále
Martina (56 let): Po smrti otce od nás máma očekává neustálou pozornost
Můj seniorský den? Nic moc
Náš seniorský den aneb na ptáky jsme krátký
Můj krásný seniorský den
Každý den je jiný, i když seniorský
Načíst další články
--- BANNER 9 ---
Kontakt

i60 Publishers, s.r.o.

Jarkovská 5, 153 00 Praha 5

(+420) 603 242 494

i60@i60.cz

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.
Portál i60.cz je členem Asociace online vydavatelů a řídí se jejím kodexem.

Logo ke stažení | Media Kit ke stažení
© 2026 i60.cz | Nahoru

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

 Vždy aktivní
Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.
Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.
Uložit nastavení
Přijmout vše