A muži mají navíc tendenci o svých problémech moc nemluvit. Pokud si ale na neustálou únavu stěžuje váš partner každý večer, a dokonce i ráno nebo po víkendu či dovolené, měli byste zpozornět. Únava totiž může být varovným signálem počínajícího vážného onemocnění.

Přimějte partnera k návštěvě lékaře

Únava při nedostatku spánku nebo po náročných psychických či fyzických aktivitách je pochopitelná a vcelku rychle odezní, když se člověk vrátí k dodržování správné životosprávy. Jako možný příznak vážné choroby ji můžete začít brát ve chvíli, kdy se vyskytuje dlouhodobě a neustává ani po důkladném odpočinku. Přesto ji lidé mají tendenci spíše přehlížet a překonávat silou vůle, protože přece všichni žijeme rychle a chceme toho v životě hodně stihnout. Jestliže u vašeho partnera sledujete dlouhotrvající únavu spojenou se ztrátou životní energie, nebojte se ho upozornit na to, aby problém nepodceňoval a začal ho řešit včas. Nikdy se ale nesnažte partnera diagnostikovat pomocí informací nalezených na internetu - přesnou diagnózu by měl vždy určit odborný lékař.

Které nemoci provází zvýšená únava?

Nevysvětlitelný a dlouhodobý pocit únavy může být projevem chronického stresu či deprese, cukrovky, spánkové apnoe, porušené funkce štítné žlázy nebo třeba také počínající roztroušené sklerózy či chronického únavového syndromu. Následující přehled onemocnění, u nichž je únava výrazným symptomem, ale rozhodně neberte jako vyčerpávající. Častá únava totiž může provázet celou řadu dalších vážných i lehčích onemocnění a vždy je potřeba poradit se o problémech se svým lékařem.

Roztroušená skleróza (RS)

Chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému, což způsobuje zánět a zhoršení schopnosti nervových buněk v mozku a míše spolu komunikovat. Později dochází až k zániku nervové buňky, který je nevratný. Příznaky se často liší, jde hlavně o změny vidění i bolest v očích, brnění či znecitlivění končetin, slabost, neobratnost, zakopávání a porucha rovnováhy. Dále také problémy s řečí či polykáním a vyprazdňováním, sexuální dysfunkce. V začátku jsou přitom často jedinými signifikantními příznaky značná únava, zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost a výkyvy nálad.

„Přibližně 85 % pacientů postihuje relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy, kdy dochází k opakovanému střídání příznaků nemoci a klidového období. Naproti tomu asi 10 % nemocných se potýká s primárně progresivní formou, kdy po nástupu prvních příznaků nemoci nenásleduje klidové období a u pacientů se postupně prohlubuje a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. RS postihuje především mladé dospělé ve věku 20-40 let, kteří mají často tendenci příznaky zaměňovat za vyčerpání z hektického životního stylu.

Včasný záchyt onemocnění a zahájení léčby zvyšuje šance na lepší standard života a pomáhá eliminovat psychické dopady onemocnění. Ty hrají zásadní roli – v aktuálním průzkumu společnosti Roche „MS MindSet Survey” přiznává 96 % pacientů, že kvůli symptomům RS zmeškalo významné osobní i společenské události. Terapie RS spočívá nejčastěji v biologické léčbě a velmi důležitá je zdravá životospráva a role fyzioterapeuta, tedy pravidelné cvičení.