Bylo to po návratu ze školy v přírodě, v květnu roku 1953. President Zápotocký lhal celému národu ! Ještě v předvečer, než druhý den ráno ohlásilo rádio měnu, tvrdil, jak naše měna je pevná. Prásk!! Druhý den přišli lidi o veliké peníze. Pamatuji se, že výměna stávajících peněz byla dělána tak, že peníze v hotovosti do 300,-Kč se měnily v kursu 5:1, což bylo tak, že lidi dostali za 5 starých korun jednu korunu nové měny. Peníze nad 300,- Kč byly měněny v kursu 50:1!! Kdo měl peníze uložené ve spořitelně, tak pro něj byl kurs výhodnější a to do 5000,- Kč byl kurs výměny 5:1, a vklad nad 50.000,- Kč kursem 50:1! Říkalo se tehdy, že mnoho lidí se stalo doslova přes noc žebráky a že si jich také mnoho vzalo život, protože to psychicky neunesli! Tuším, že také skončil tzv. lístkový systém.
Později jsem četl, že stát na této reformě vydělal asi 14,5 miliardy korun. Byla to obrovská rafinovaná loupež, kterou komunisté provedli na vlastním národu!!
Ten den, co jsme přijeli, povídá tatínek: “ Jdeme na večeři do hospody “ . Maminka z toho byla celá pryč. Já jsem snad ani v hospodě nikdy nebyl, tak jsem byl zvědavý, jak to tam vypadá. Mám dojem, že jsme prošli Hasmanovy, to byla restaurace na Novém Městě, potom Najmanovy u Výstaviště a volno bylo až u Bičíků. Obsadili jsme stůl a otec objednal jídlo. Mysleli jsme, že si každý dá, co má rád. Bohužel, jak říkal číšník: “Už máme jen guláš“. Otec ho objednal tedy 4x, neboť s námi byl i bratr. Když ho přinesli, vypadal dobře, a pokud si vzpomínám, že vcelku i dobře chutnal. Když došlo na placení, pamatuji, že maminka říkala: “Milane, takový peníze“! Jedna porce stála totiž 300,-Kč! Otec však vysvětlil mamince, že je lepší ty peníze projíst, než je jít vyměnit. “ Za těch 300,-Kč “ povídá otec “ bys dostala 6,-Kč a za to by sisi ten guláš už nekoupila“! Tak jsme zaplatili a šli jsme domů. Druhý den ty peníze, kterými jsme platili, už neplatily!
Pošlete odkaz na tento článek
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %