Guláš za „tři stovky“

Akce i60 Můj svět

Guláš za „tři stovky“

Datum: 31. 5. 2018

Diskuze: 11

Foto: archiv autora

Bylo to po návratu ze školy v přírodě, v květnu roku 1953. President Zápotocký lhal celému národu ! Ještě v předvečer, než druhý den ráno ohlásilo rádio měnu, tvrdil, jak naše měna je pevná. Prásk!! Druhý den přišli lidi o veliké peníze. Pamatuji se, že výměna stávajících peněz byla dělána tak, že peníze v hotovosti do 300,-Kč se měnily v kursu 5:1, což bylo tak, že lidi dostali za 5 starých korun jednu korunu nové měny. Peníze nad 300,- Kč byly měněny v kursu 50:1!! Kdo měl peníze uložené ve spořitelně, tak pro něj byl kurs výhodnější a to do 5000,- Kč byl kurs výměny 5:1, a vklad nad 50.000,- Kč kursem 50:1! Říkalo se tehdy, že mnoho lidí se stalo doslova přes noc žebráky a že si jich také mnoho vzalo život, protože to psychicky neunesli! Tuším, že také skončil tzv. lístkový systém.

Později jsem četl, že stát na této reformě vydělal asi 14,5 miliardy korun. Byla to obrovská rafinovaná loupež, kterou komunisté provedli na vlastním národu!!

Ten den, co jsme přijeli, povídá tatínek: “ Jdeme na večeři do hospody “ . Maminka z toho byla celá pryč. Já jsem snad ani v hospodě nikdy nebyl, tak jsem byl zvědavý, jak to tam vypadá. Mám dojem, že jsme prošli Hasmanovy, to byla restaurace na Novém Městě, potom Najmanovy u Výstaviště a volno bylo až u Bičíků. Obsadili jsme stůl a otec objednal jídlo. Mysleli jsme, že si každý dá, co má rád. Bohužel, jak říkal číšník: “Už máme jen guláš“. Otec ho objednal tedy 4x, neboť s námi byl i bratr. Když ho přinesli, vypadal dobře, a pokud si vzpomínám, že vcelku i dobře chutnal. Když došlo na placení, pamatuji, že maminka říkala: “Milane, takový peníze“! Jedna porce stála totiž 300,-Kč! Otec však vysvětlil mamince, že je lepší ty peníze projíst, než je jít vyměnit. “ Za těch 300,-Kč “ povídá otec “ bys dostala 6,-Kč a za to by sisi ten guláš už nekoupila“! Tak jsme zaplatili a šli jsme domů. Druhý den ty peníze, kterými jsme platili, už neplatily!

| Můj příběh | Příběhy naší republiky

Autor: František Matoušek

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

11 komentářů

Soňa Prachfeldová 10.7.2018 21:27

Také by nebylo marné zachování těchto všech příběhů.

Marie Ženatová 1.6.2018 10:04

Moji prarodiče také přišli o veliké peníze a bohužel dědečka to zasáhlo tak moc, že dostal infarkt a zemřel...

Zdenka Jírová 1.6.2018 00:38

Vzpomínám si, že někdy kolem roku 1957-58 se zase začalo říkat, že bude měna.Mminka měla ušetřených pár korun a chtěla si koupit vysavač, tak je vybrala ze spořitelny a šla jsem ho s maminkou koupit. Měla strach, že by mohla přijít i o těch pár stovek

Jiří Libánský 31.5.2018 19:37

Článek se mi líbil. To jen jsem se netrefil správně do hvězdiček. O tom jak prarodiče měnou přišli o veškerý svůj nemalý majetek jsem psal v rubrice "Otázka dne."

Věra Ježková 31.5.2018 18:10

Příhodná vzpomínka. Souhlasím s Ivanou.

Dana Puchalská 31.5.2018 17:27

My doma neříkal peachmann ale pechfogl. Jo Tonda Zapotonda tomu dal a frak.........

Věra Halátová 31.5.2018 16:19

Osobně jsem to nezažila. Ale jednou, v nějaké soutěží byla otázka, co je to peachman. Nikdo to nevěděl, až odpověděl Radek John, že peachman je prezident, který neříká pravdu a uvedl jako příklad projev Antonína Zápotockého v roce 1953 v předvečer měnové reformy.

Dana Puchalská 31.5.2018 16:10

Děkuji i já. Fuj to byla doba.

Marie Doušová 31.5.2018 15:39

Pravdivý a dojemný příběh. Přesně tak dopadlo mnoho lidí, kteří přišli o svoje úspory.Prezident hodně zklamal!

Libor Farský 31.5.2018 15:39

Ach to lhaní prezidentů ...

Guláš za „tři stovky“

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Vážíme si vašeho soukromí

Nezbytné/funkční

Analytické

Marketingové