Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)  
Najdeme ho kromě České republiky ve většině evropských zemí, ale například také v Severní Americe, jihovýchodní Asii či Mexiku. Má tmavozelené listy pokryté jemnými chloupky. Květenství (většinou od června do září) připomíná klas s drobnými žlutými kvítky. Dorůstá někdy i přes půl metru. Jde o velmi nenáročnou rostlinu, které se daří na sluníčku, ať už v bylinkovém záhonu či v truhlíku na balkoně. Uchytí se ale klidně i v chodníkové spáře. V zahradách se tato trvalka rozmnožuje samovolně díky semínkům opatřeným háčky. Vykvétá i třikrát za léto a nevyžaduje přílišnou zálivku, což oceníme právě v suchém počasí, které nás stále více trápí. Ve volné přírodě však spíše mizí.  

Možná magický, hlavně však účinný
V dávné minulosti lidé používali řepík coby magickou bylinu proti negativním energiím, zkrátka zaháněli s jeho pomocí zlé duchy. Rostlinu z čeledi růžovitých tak v přeneseném slova smyslu používáme dodnes v podobě polštářků, naplněných suchými listy – pomáhá totiž zahánět nespavost. Ale to není zdaleka vše! Díky svým protizánětlivým účinkům pomáhá dezinfikovat a zklidnit podrážděná střeva a žlučník, zastavuje průjmy, čistí játra, ledviny, močový měchýř. Lze jej užívat proti zánětům mandlí, úst, angíně i rýmě. Pijeme buď čaj (má krásnou broskvovou barvu a je skutečně lahodný) lehce oslazený medem nebo čistý, případně kloktáme odvar. Slabý výluh je také vynikající na špatně se hojící rány a maminky ho určitě znají jako účinného pomocníka v boji s dětskými vyrážkami či ekzémy. Staří Egypťané jím v podobě obkladů léčili unavené „vykoukané oči“.

K celkovému ozdravění organismu bychom si měli aspoň jednou do roka dopřát koupel s odvarem s řepíku. A ještě perličku: kloktání řepíkem se doporučuje pěvcům a lidem, které živí hlas. Obsahuje hořčiny, třísloviny, flavonoidy. Vitaminy C, K a skupiny B.   

Nálev na nehojící se rány: 1-2 polévkové lžíce sušené natě (lze i z čerstvé rostliny) vhodíme do 3 dcl vařící vody, krátce povaříme a necháme 20 minut luhovat. Scedíme a používáme jako vlažný obklad několikrát denně. Vždy připravujeme čerstvý.   Čaj: 1 čajová lžička drogy se zalije ¼ litrem vařící vody, nechá se čtvrt hodiny luhovat. Scedíme a teplý popíjíme 2-3 krát denně.   Lze si vyrobit i mastičku na rány nebo ekzémy, kde jako základ poslouží sádlo. Jednoduchá receptura je k nalezení na internetu.   

Neváhejme a sušme!
Rostlinka kvete právě nyní, nastal tedy ten nejvhodnější čas k sušení. Za slunečného počasí odřezáváme kvetoucí nať včetně přízemních lístků, může se nám to skutečně podařit i třikrát za léto. Dávejme pozor, ať neporušíme kořeny. Stříháme, seřezáváme nožem, srpem. Sušíme při umělé teplotě na 35, maximálně 40 stupňů, nebo rychle ve stínu – v současných vedrech to nebude žádná potíž. Ideálně schne v teple a lehkém průvanu zavěšený „hlavou dolů“ ve svazcích. Usušený musí mít svěží zelenou barvu. Dosušme ale pečlivě, jinak hnědne a ztrácí účinky. Pokud nechceme mít „zaklínače duchů“ všude, ostříhejme jeho květy včas.