Žena chce výlet na kole, muž chce být doma u televize. Nebo naopak. Muž plánuje cestu autem k moři, žena říká: To bude únavné, to nezvládneš. Jestliže je někdo akční a někdo naopak zpomaluje, s přibývajícími léty to do páru vnáší spoustu neshod.
Jedna osmdesátiletá dáma se nedávno obrátila na svou psycholožku. Vyprávěla jí: „Jen co jsme do Maďarska dojeli, šel si lehnout. Cesta ho zmohla. Dříve řídil až do Jugoslávie a po příjezdu jsme šli tančit. Nejraději by už nikam nejezdil. Co s ním mám dělat?“
Psycholožka se ji snažila jemně upozornit na to, že je řeč o pánovi, kterému je osmdesát tři let. Že je tedy celkem přirozené, že se poté, co řídí auto z Ostravy do Maďarska, cítí být unavený a jde si lehnout. To by si přece šli odpočinout i lidé mnohem mladší. Hlavně ať je ráda, že je muž v takové výborné kondici, že je po osmdesátce schopen odřídit tak dlouhé trasy. Co by jiní za to dali. Jenže dotyčná žena má k životu úplně jiný přístup.
„Když ho nechám odpočívat, rozleží se, zleniví mi celkově. Proto stále vymýšlím aktivity, při kterých musí být ve střehu, v kondici,“ vysvětlovala.
Mezi sousedy jsou ostře sledovaný pár, protože si mnozí myslí, že ona partnera neúměrně přetěžuje, že vzhledem k jejich věku jsou jejich aktivity přehnané. Běžně jedou i několikrát týdně autem z beskydské chaty do Ostravy, minimálně jednou měsíčně ke známým do Olomouce, doma mají stroj na cvičení. Když muž chvíli sedí, žena na něj ihned volá, že by se měl hýbat, a organizuje nějakou aktivitu.
Dříve byli aktivní oba. On rád řídil dlouhé trasy, rád jezdil k moři, do hor i na návštěvy známých ve vzdálených městech. Teď působí unaveně, vyčerpaně. Je znát, že ho neustálý rychlý rytmus jeho paní vysiluje. „Nic neříkám, protože to nemá smysl, jen doufám, že i ona jednou trochu zpomalí. Ale to už tu nebudu,“ podotýká se smíchem.
Jenže lékaři varují, že právě nerovnost v rytmu či tempu, v jakém pár ve vyšším věku žije, časem může způsobit problémy, a to i vážné zdravotní. Každý stárneme jinak. Zatímco někomu v osmdesáti cesta autem k moři způsobí radost, pro jiného je to naprosto nezvladatelná zátěž.
„Velmi často se nyní používá pojem aktivní stárnutí, zdravé stárnutí. Je to problematické. Pro mnohé znamená nucení se do aktivit. Ale člověk přece aktivní být může i nemusí, pokud není, neznamená to, že je méněcenný. Jen zvolil jiný způsob stárnutí, takový, jaký mu vyhovuje,“ říká Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze, jedna z nejuznávanějších českých odbornic na problémy spojené se stárnutím. Za mnohem důležitější považuje způsob, který gerontologové označují jako produktivní stárnutí. Tedy skutečnost, že člověk zůstává i ve vyšším věku produktivní. To ovšem neznamená, že musí pracovat, tvořit hodnoty. Ty hodnoty nemusí být materiální, ale často jsou neuchopitelné, těžko popsatelné. Produktivní je podle ní mnohdy člověk, který je sice kvůli věku a nemocem odkázán na pomoc druhých, ale protože je moudrý a dovede vytvořit kolem sebe určitou atmosféru, vlastně lidem, kteří jsou v jeho blízkosti, něco dává. Starost a péče o něj je pro ty lidi přínosem. Na rozdíl od nějakého bručouna, který sice v osmdesáti cvičí a řídí auto a nutí svůj protějšek, aby dělal totéž. Ovšem ve skutečnosti je protivný tak, že se mu lidé vyhýbají a jeho protějšek trpí.
Bohužel, mnozí lidé podlehli dojmu, že správné, zdravé stárnutí je to, kdy se člověk přemáhá ke stále vyšším výkonům, i když mu to místo radosti přináší starosti. A to nejen jemu, ale i jeho protějšku. Dalším příkladem je pětasedmdesátiletý Ota, bývalý tělocvikář. „Na stará kolena se ukázalo, že máme s manželkou úplně odlišný rytmus života. Já dál chodím po horách jako dříve, ona s turistikou přestala někdy ve čtyřiceti. Došlo mi, že se jí věnovala vlastně jen proto, aby byla se mnou. Když mě balila, byla ve dvaceti nadšenou turistkou. Ve třiceti byla vlažnou turistkou a od čtyřiceti sedí doma. Teď nejraději tlachá s kamarádkami na různých internetových diskusních fórech. Když sedí u počítače, je evidentně spokojená. Přibrala, pořád za mnou chodí s nějakými katastrofickými teoriemi a hroznými zprávami, které někde vyčetla. Chvíli ji poslouchám a svět se mi zdá být před zánikem. Když vylezu na nějaký vrchol a dám se do řeči s lidmi v horské chatě, mám pocit, že svět je stejně hezký, jako býval před lety. Že lidé jsou fajn. Myslím, že v penzi jde o to něco udělat pro své tělo, zdravě se unavit, dát si pivko, pak se dobře vyspat. Žít tak, jak to člověku dělá dobře. Mé ženě evidentně dělá dobře počítač, mně hory. Akorát, že se kvůli tomu hádáme, protože já nechápu ji a ona nechápe mě,“ vypráví.
To, v jakém tempu bude náš partner žít, až zestárne, se dá dříve odhadnout jen velmi obtížně. I z akčních mužů, kteří milovali pohyb, se stávají peciválové. Naopak z mnohých žen, které celý život zasvětily péči o děti a rodinu, se třeba po šedesátce stanou cestovatelky, cvičenky, dobrovolnice, zkrátka dámy, které si najdou nový smysl života a najednou žijí jinak, aktivněji, než když byly mladší.
Ideální je, pokud se partneři dovedou tolerovat, i když mají úplně jinou životní rychlost. Zpravidla ale právě ta rozdílná rychlost způsobuje, že tolerance je velmi obtížná.
Hana Charvátová, redakce
Pošlete odkaz na tento článek
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak…
Žárlivost se na začátku vztahu může jevit jako projev lásky, zájmu…
Když je člověku dvacet zpravidla si nedovedete představit, že se…
V diskuzi na našem webu jsem kdysi četl, že pokud někoho…
Celý to začalo předloni na podzim, krátce po šestým výročí naší…
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že…
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
Robotka Máňa způsobně seděla v kuchyni na pohodlné židli u stolu.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %