Starosti v penzi nemizí. Naopak

Můj svět Psychika

Starosti v penzi nemizí. Naopak

Datum: 15. 6. 2018

Diskuze: 16

Ilustrační foto: pixabay.com

Ty se máš, jsi v penzi a nemáš žádné starosti. To někdy mladí říkají seniorům. Ano, v mládí mají mnozí lidé naivní představu, že čím je člověk starší, tím klidnější a pohodovější život má. Tak, jak to je?

Mají senioři v životě více radostí nebo starostí? Co je naplňuje a co je znepokojuje? Ale hlavně, jaké role v životě hrají? Když je člověk mladý a pracuje, je to jasné. Zpravidla má život naplněn mnoha rolemi. Je rodič, takže mu hodně času zabírá starost o malé děti. Pracuje, takže se stará o to, aby vydělal, aby udělal kariéru nebo rozvíjel svou živnost, podnik, aby splatil hypotéku a půjčky. Má kamarády, přátele, kolegy, s nimiž ho spojují různé zájmy. V podstatě často neví, co dříve, jak všechny ty role skloubit, kde na ně najít čas. A mnohdy si říká: až budu starší, nebudu se tolik honit, to bude pohoda…

Nebude pohoda.

Naznačuje to například průzkum socioložky Lucie Vidovičové a jejich kolegyň, kterou zajímá vše, co se týká seniorů. Nazývá se Výzkum a obsah prarodičovské role u mladých českých seniorů a seniorek, ale netýká se jen toho, jak lidé vnímají role babiček a dědečků, nýbrž vypovídá o životě současných starších lidí mnohem víc.

Socioložky se totiž vyptávaly na to, jaké role lidé ve věku mezi padesáti a sedmdesáti roky ve svých životech nejčastěji zastávají. K zachycení palety rolí sloužila otázka: čím vším ve svém současném životě jste? Volit se dalo z nabídky patnácti rolí jako je například manžel/manželka, potažmo partner/partnerka, matka/otec, babička/dědeček, pracovník/pracovnice, kamarád/kamarádka, dobrovolník/dobrovolnice, člověk učící se nové věci, pacient/pacientka, člověk, který o někoho pečuje a další. Zkrátka, lidé měli určit, co nejvíce naplňuje jejich život, zabírá jim čas, přináší radosti ale i starosti. Odpovídali lidé různého společenského postavení, různých profesí.

„Průměrně nyní mladí senioři zastávají sedm rolí, nejčastěji uváděli, že se cítí být přítelem, přítelkyní či kamarádem, kamarádkou, pak rodiči a následují další rodinné role. Prarodiči bylo v našem výběrovém souboru celkem šedesát dva procent respondentů,“ uvedla Lucie Vidovičová.

Více než polovina dotazovaných označila za nejdůležitější nebo druhou nejdůležitější roli ve svém životě to, že jsou babičkou či dědečkem. Nejdůležitější je tato role pro šedesát jedna procent babiček, ale jen pro čtyřicet pět procent dědů. Ženy, které babičkami nejsou, říkaly, že je pro ně stále, i ve vyšším věku nejdůležitější role mateřská, a to pro třicet devět procent z nich, dále role přítelkyně či kamarádky a dále role, ve které se věnují zálibám. U mužů je výčet rolí, které jim přinášejí štěstí, v jiném pořadí. Dvacet jedna procent z nich má radost z toho, že se může věnovat koníčkům, stejný počet se vidí v roli kamaráda, ovšem, dámy pozor, jen devatenáct procent mužů v této věkové kategorii vidí svou nejdůležitější roli v tom, že jsou manželem či životním partnerem.

V podstatě se potvrzuje to, co každý ví. Mnohé ženy vyššího věku jsou šťastné, když se mohou starat o vnoučata, zatímco jejich muži jsou šťastni, když mohou jít s kámošem na ryby, na turistický výšlap nebo na pivo. Ale manželku už po letech společného soužití berou tak nějak jako samozřejmost. Ne, že by ji neměli rádi, ale prostě je a to stačí. Tak nějak se dá vysvětlit, jak mnozí starší muži vnímají svou roli partnerskou a příliš ji proto nezmiňují jako důležitou.

Šestnáct procent respondentů označilo prarodičovskou roli zároveň jako tu, která jim přináší nejvíce starostí, v tom na tom byli shodně muži a ženy. Stejný počet lidí označil prarodičovskou roli jako jednu z obtížně sladitelných s ostatními. Zkrátka, pro mnoho lidí je problém sladit schůzku s kamarádkou, návštěvu výstavy, přivydělávání si k penzi s hlídáním vnoučků. Mají toho moc, přestože si mladí někdy myslí, že ve vyšším věku už člověk nemá co dělat.

Padesát jedna procent respondentů uvedlo, že mají problémy všechny své role sladit, nejčastěji uváděli jako důvod svou roli ekonomickou. „Připomeňme, že náš výzkum se zaměřil na mladé seniory ve věku padesát až sedmdesát let, takže větší podíl z nich je stále ekonomicky aktivní,“ uvedla Lucie Vidovičová.

Čím jsou však lidé starší, tím častěji zmiňují roli pacienta, která jim, bohužel, ubírá ze života radost.

Vlastně se ukázalo to, o čem se delší dobu mluví. Lidé, kteří jsou nyní ve věku, od kterého se dříve očekával jen odpočinek a péče o vnoučata, žijí podobně, mnohdy stejně jako lidé o generaci i více mladší. Mají práci, přátele, zájmy, zkrátka naplněný život, ke kterému patří to, že mají málo času, ale hodně radostí i starostí. Jen k tomu navíc mají ještě ta vnoučata. Takže o to víc radostí a starostí.

Hana Charvátová, redakce

| psychika | senioři

Autor: Redakce

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

16 komentářů

Zdenka Jírová 20.12.2018 22:32

Když je řeč o padesátnících - to snad nikdo nemyslí vážně, že by byl senior. Já se ve 52 letech podruhé vdávala , užívala si nový život. Pracovala jsem déle, než bych musela, ještě při důchodu jsem pracovala na kratší úvazek, dokud mou práci nezrušili tím, že mne nahradil automat. Nebýt toho, že mám pohybové potíže, tak bych ještě ráda chodila na výlety, ale nejde to. Tak jsem ráda, že jsem si našla i60 a mohu cestovat s těmi mladšími po celém světě.

Olga Škopánová 18.6.2018 08:09

Jen bych chtěla připomenout že v anglosaských zemích se seniorem nazýval ten komu do rodiny přibyla nová generace otec byl senior syn junior bez ohledu na věk.

Hana Rypáčková 17.6.2018 12:35

Ani ty průzkumy nečtu, co mi pomohou, žiji si jak nejlépe mohu..Starost o zdraví mají všichni, jen jsem opatrnější.

Zuzana Pivcová 16.6.2018 19:44

Dobře, je sociologický průzkum, něco zjistí, a dál? Má to směřovat k nějakému vylepšení? Nebo jsou to jen statistické údaje do celoevropského či světového výzkumu?

Martina Salingerová 16.6.2018 15:10

Zajímalo by mě, co má taková paní socioložka na starosti.Kolik jen je takových zbytečných povolání? Vystudovaných za co? Pokud za své, tak prosím. Připomíná mi to jednu "sociologickou" studii z mé bývalé práce. Nápor práce se nedal zvládat, tak vedení povolalo do práce tyto studijní pracovníky. Výsledek jejich studie zněl: "Ať ty rychlejší pomáhají těm pomalejším." Opravdu výsledek hodný všech socioložek na zeměkouli, o ceně za provedenou studii ani nemluvě. Pamatuji si dobu, kdy pracovníci nad 50 let byli označováni jako vyhořelý odpad společnosti. Tohle je - snad - pryč, tak alespoň nějaký pokrok. Ale do 50níků si rýpnout musíme, kdyby na sůl nebylo.

Libuše Křapová 16.6.2018 12:07

Liborku, hned v mém prvním komentáři si přečteš, že s obsahem článku souhlasím. Co mi vadí, tak to je fakt, že socioložky by měly znát a správně používat věkové kategorie. Tato neznalost z mého pohledu jejich výzkum velmi znevažuje, je neobjektivní a nepravdivý.

Jarmila Fialová 16.6.2018 09:26

schůzku s kamarádkou,návštěvu výstavy nebo hlídání vnoučků tedy nepovažuji za starosti,ale za radosti.Jediná moje starost je starost o zdraví,ale tu mají i mladí.

Zdenka Hillová 16.6.2018 07:05

Věk 50let senior ??? v nejlepším věku :))

Libor Farský 15.6.2018 23:09

Tak koukám, jak zatím všem vadí ten zmíněný věk 50, ale uniká to podstatné z článku, kde autorka celou problematiku rozebírá logicky a správně. Z mého pohledu však je daleko nejhorší starost se zdravotními problémy, které ve stáří rostou.

Marie Faldynová 15.6.2018 22:29

Také nám v práci říkali, že senior je člověk od 65 let. Co se týče starostí a hodnocení života - asi záleží na povaze. Někdo je vděčný i za maličkosti, jiný si stěžuje celý život a kazí náladu těm okolo. Jsem ráda, že na íčku se setkávám s těmi, kdo mají důvod se o něco snažit a snahu se domluvit s ostatními. To pak člověk překousne i nějaký ten zdravotní, finanční nebo společenský problém.

Načíst starší příspěvky