Rádi si plníte sny? Já ano. A tak jsem se nedávno rozhodla, že si nějaké začnu plnit. O ten první splněný sen se s vámi podělím. Byl to let balonem. Přes slevový portál jsem si zakoupila voucher a objednala let. Nevím, zda se proti mně spiklo počasí nebo mi to nebylo přáno, ale svůj plánovaný let jsem musela šestkrát odložit. I když bylo krásné počasí, tak pro silný nárazový vítr se let nekonal. První termín měl být začátkem března, ale den „D“ se uskutečnil až 30. května ráno v 6,30 hod.
Konečně jsem se dočkala. Cestovat daleko jsem nemusela, neboť odlet byl na louce u mého domu. Sešlo se nás 7 cestujících a osmý pilot. Po kontrole, zda jsme všichni, jsme se dívali, jak se plní balon. Nejprve studeným vzduchem, a když se trochu naplnil, přidali teplý vzduch. Celý tento proces trval přibližně 20-30 minut a mohli jsme nastoupit do koše.
Nad hlavou mi to hučelo a hřálo, to vždy, když pilot přifukoval horký vzduch, a najednou jsme se vznášeli. Pomalu a aniž bychom to zpozorovali. Jemný závan větru a přidáváním tepla se začal balon při stoupání pomalu otáčet o 360°. Pohled byl úžasný. Najednou jsem měla celou Porubu jako na dlani. Vítr nás pomalu tlačil směrem na Hlučín. Vystoupali jsme do výšky 800 m nad mořem. V této výšce jsme chvíli zůstali, ale postupně jsme pomalu klesali na výšku asi 200-300m a v této výšce jsme zůstali. Mohli jsme krásně pozorovat pole, lesy, rybníky. Děti ze školky i lidé na zahrádce nám mávali. Pilot byl propojen vysílačkou s dispečerem, kterému hlásil výšku. Také byl ve spojení s řidičem auta, které jelo směrem, kam nás odnášel jemný vánek. Celou cestu nám nádherně svítilo sluníčko.
Přeletěli jsme Hlučín, Štěrkovnu, kam se chodí spousta lidí koupat, a odnášelo nás to směrem na Chuchelnou. Lesy, louky, rybníky, koleje, pole, vše bylo blízko a jako na dlani. Viděli jsme kolouška, který splašeně pobíhal po louce a pištěl, až nám ho bylo líto. Dokonce jsme viděli ryby v rybnice.
Pomalu jsme se připravovali na přistání, ale pod námi bylo stále pole. Abychom neponičili úrodu, vždy jsme popoletěli kousek dál. Až nakonec se nám podařilo přistát na posekané a vysušené louce. Pilot nás postupně nechal vystoupit a už zde byl pilotův kolega s autem. Lanem připevnili koš a odtáhli ho kousek dál, aby balon nespadl na křoví.
Kde se vzalo, tu se vzalo ještě jedno auto. Ihned zjišťovali, zda se nám něco nestalo a jestli nepotřebujeme nějakou pomoc. Byl to starosta s kolegy z Polska, protože jsme přistáli až v polských Krzanowicích. Cesta byla u konce. Bylo ještě třeba složit balon. Skládáni mi připadalo, jako když se plete pletenka. Zbývalo natlačit ho do obalu a i s košem naložit na auto.
Celý let byl zakončen podle tradice křtem vodou (šampaňským), ohněm (opálením kousku vlasu), zemí (posypáním snítky suché trávy) a větrem. To kolem nás jenom zafičelo. Zavěrem jsme dostali všichni křestní list Baroni z Krzenowic se svým jménem a zbytkem šampaňským jsme si připili. Nasedli jsme do auta a odjížděli na místo odletu. Celý tento let i s cestou zpět trval asi tři hodiny.
Ale nádherný zážitek, to je na celý život.
Další sny si zatím nechám pro sebe.
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %