Deklarace práv
Ilustrační foto: ingimage.com

Tak jsme měli zase naše úterý s vnoučaty. V praxi to znamená, že děda na ně počká před školou, přiveze k nám a večer zase odveze domů.

Většinou je slyším křičet už ode dveří, že mají hlad, protože ve školní jídelně byl už zase k obědu špenát. A babička má doma vždycky něco lepšího, včetně dortíku nebo zmrzliny. Po jídle si chvíli povídáme a pak přijde na řadu učení. Informaci o počtu a rozsahu domácích úkolů obvykle jistí jejich máma esemeskou. To aby si náhodou naši školáci z pilnosti něco nepřidali…

Linda chodí do třetí třídy, Adam do páté. Linda zvládla barevně propojit zájmena a slovesa patřící k sobě během několika minut. Jiný úkol neměla a mohla si pustit televizi. Zato Adam chudák musel nejdřív procvičit s dědou funkci páky a nakloněnou rovinu, a na mě vyšla deklarace lidských práv. Tak jsme si vysvětlili pojem deklarace a tři nezadatelná práva člověka bez ohledu na jeho národnost a rasu. Větší zájem projevil Adámek o práva dětí, která ho logicky bavila mnohem víc než stále dokola omílané povinnosti. Základním právem dětí je právo na život, jméno a státní příslušnost. Jistě. Ale z výčtu dalších dětských práv měl za úkol vybrat ty nejdůležitější. Ze svého pohledu.

Samozřejmě se mu hned zalíbilo právo na svobodu projevu. Právo na péči rodičů a na zdravotní péči vzal trochu jako samozřejmost. Aby mi udělal radost, vybral i právo na vzdělání. Zaujalo ho taky právo na ochranu před drogami a sexuálním zneužitím.

Ale co ho po čtvrthodině výkladu naprosto uchvátilo, bylo nezadatelné právo dětí na volný čas a odpočinek.

Tohoto práva se s okamžitou platností domohl – a šel se dívat s Lindou na Mr. Beana…

Z deníku tolerantní babičky vylovila

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
2 komentáře
Jana Šenbergerová
Jedu pro vnučky. Předškolačku a puberťačku. Bude veselo. Asi se budou divit, co na ně chystám. Jen doufám, že se nakonec nebudu divit já. :-)
Libor Farský
Oceňuji jemný humor autorky. Co se týče uplatňování práv dětí jsou velké rozdíly v rodinách, ale i v celých národech. A bylo tomu tak vždycky. V r.1968 jsem zažil hned u několika rodin v Anglii jak rodiče, podle mne, vůbec výchovu nezvládali. Děti řádily bez omezení a třeba i na návštěvě tomu jen přihlíželi, třeba když vytrhávaly kytky z květináčů. Bylo to v době, kdy u nás ještě byla normální i rákoska, nejen pohlavek.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše