Farmáři, ale i představitelé měst a obcí se čím dál více zajímají o to, jak zakládat květnaté louky. Některá města, například Moravské Budějovice či Opava vytvořily ukázkové plochy, jak taková louka může vypadat. Další ukázková louka vznikla nedaleko Cvikova na Českolipsku. Jsou krásné, ale to není to hlavní. Kvůli tomu, že dříve naprosto běžných a tradičních luk ubylo, z české krajiny mizí motýli, včely, hmyz a celé luční ekosystémy. To vede k tomu, že ubývá potravy pro další živočichy, tedy ptáky, hlodavce, plazy. Takže ubývá i jich. Zkrátka, to, že jsme zahrady, parky a louky proměnili v perfektně upravené plochy s anglickými trávníky a řadami tújí si vybralo svou daň.

Party nadšenců ale i odborníků na ekosystémy se nyní snaží Čechy naučit tomu, co dříve bylo přirozené. „Louka bude volně přístupná, kolem ní bude naučná stezka a lavičky. Bude možné si na ní postavit stan nebo obytný vůz a přenocovat,“ říká Daniel Bednář se zážitkového centra Fabrika Cvikov, který se bude o novou louku starat. „Věříme, že se nám podaří vypěstovat opravdu pestrou louku, která se bude jednak líbit motýlům, včelám, dalšímu hmyzu a stane se i místem netradiční formy relaxace a odpočinku,“ dodává.  

Do budování luk se zapojují i firmy. „Samozřejmě si uvědomujeme, že jedna louka situaci nezachrání, ale může inspirovat ostatní, aby si také vyseli vlastní louku ať už na zahradě nebo na úrovni města či obce a přispěli tak k návratu květnatých luk do naší krajiny,“ říká Renata Burešová z firmy Lučina, která se spojila s Bohumilem Bradnou, majitelem firmy Planta naturalis, který pěstuje přes devět set druhů přírodních lučních rostlin na semena, ze kterých se květnaté louky sestavují. „Našim cílem je dát přírodě znovu možnost, aby byla pestrá, protože rostliny jsou životně důležité pro hmyz a další drobné živočichy. A když bude příroda pestrá a maximálně rozmanitá, bude i daleko životaschopnější,“ vysvětluje Bohumil Bradna.

Jde tedy o snahu představitelů měst a obcí, firem, farmářů i samotných obyvatelů země, kterým není jedno, co se s českou krajinou děje. Pro ty, kteří by se k trendu chtěli přidat, aktivisté mají i seznam rad, jak postupovat. Tady je jakési desatero, jak založit tradiční louku. Zakládá se do čisté půdy. Znamená to, že se semena přírodních lučních rostlin nepřisévají do založeného trávníku. Půda pro výsev se nehnojí a nepoužívají se herbicidy. Výsev semen je jeden až dva gramy na metr čtvreční při ručním setí, na poli je možné vysévat sečkou. Hloubka je pouze do půl centimetru, semínka jsou malá a potřebují mít energii vyklíčit. Louka se nezalévá.

Nejvhodnější je pro založení louky jaro a podzim. Má se sekat travní sekačkou nebo kosou nejméně čtyři centimetry nad povrchem půdy. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Sekat se má výšce porostu asi dvacet cm, aby se nezadusily klíčící rostlinky. Druhý rok po výsevu louka kvete, má se sekat dvakrát až třikrát ročně pro zahuštění porostu. První sečení je vhodné po květu kopretin.

Nejvíce lučních květin kvete od května do poloviny srpna. V dalších letech sekáme jednou až třikrát ročně. Žádná další péče o louku není potřeba. Když se tohle všechno dodržuje a dva roky se počká, můžeme se kochat tím, co pro naše předky bylo naprosto běžné. To jen my jsme zapomněli, že v létě bývala česká krajina posetá barevnými květy.