Humor nás po 21. srpnu přešel. Nebo ne? To jsem chtěla zjistit pomocí tehdy nejčtenějšího satirického týdeníku Dikobraz. Ptala jsem se, jaký humor prezentoval před daným datem a jaký po něm.

Podrobně jsem pročetla celý ročník. Dikobraz měl převážně 8 stran. Čísla 13, 24, 43 a 52 měla 16 stran. 13. srpna vyšlo číslo 33. U čísel 34 a 35 je uvedeno: „TOTO ČÍSLO NEOBSAHUJE ŽÁDNÉ STRÁNKY“. Číslo 36 vyšlo 5. září. Mělo pouze čtyři strany.

Obsah všech čísel jsem si rozdělila do pěti skupin: 1) kreslené vtipy, 2) anekdoty, 3) články – povídky, básničky, 4) ostatní texty, 5) fotky.

1) U kreslených vtipů jsem si připomněla jména jejich českých autorů: Bape, J. Bidlo, A. Born, B. Ceplecha, A. Dostálová, O. Dudek, Vl. Hlavín, S. Holý, Vl. Jiránek, P. Juřena, P. Kantorek, J. Malák, J. Molín, D. Motyčka, Neprakta, M. Nesvadba, J. Pop, Vl. Renčín, V. Švejdová, E. Seyček, J. Vyčítal a další.  Do časopisu přispívali i autoři zahraniční.

2) Mezi anekdotami byla uvedena v každém čísle rubrika: Dnes vypráví anekdoty…. Vypravěči byli především čeští herci a sportovci.

3) U článků a povídek jsem četla jména neznámá i jména známá, pouze už dávno zapomenutá: V. Blažek, K. Bradáč, R. Čechura, A. Gregor, L. Johanis, I. Kraus, I. Kulhánek, E. Littman, I. Osvald, L. Pachman, Vl. Rohlena, J. Štuchal, M. Švandrlík, K. Trinkewitz, B. Zelenka aj.

4) Vzpomínám si, že se mi vždy líbila rubrika „Kýho výra“, uvádějící hlouposti z tisku, spolu s komentářem redakce. Další výbornou rubrikou byla Ze soudních síní a předsíní.

5) Fotky se objevovaly jak v rubrice Kýho výra, tak pod názvem Život tropí hlouposti.

Dikobraz jsem četla trochu se shovívavým úsměvem – jeho humor byl převážně laskavý, nijak výrazně tepající do nešvarů doby (možná z dnešního pohledu). Z elektronické podoby časopisu na mne dýchala pohoda, radost, vlídnost. Vnímala jsem takové trochu škádlení, nevšimla jsem si žádné hrubosti. Po 21. srpnu jsem v charakteru prezentovaného humoru nezaznamenala výraznější změnu. Příležitostně se objevovaly anekdoty, vtipy a texty povzbuzující morálku národa, převažoval však humor neutrální a nevinný. I po tak dlouhé době na mne však hluboce zapůsobil dopis redakce čtenářům, uveřejněný v prvním posrpnovém čísle. Opsala jsem ho pro vás.

„Milí čtenáři, věříme, že pochopíte, proč vycházíme v tak neobvyklé úpravě a rozsahu. Děláme, co je v našich silách, aby příští číslo už bylo opět barevné, o osmi stranách. Budeme teď pracovat v nových podmínkách a nebudeme to mít lehké. Dikobraz však vycházel i ve dnech nejtěžších – s heslem ,Za Svobodu, za Dubčeka!´. Toto heslo zůstává. Jsme s vámi, milí čtenáři, a věříme, že budete s námi, že si budeme rozumět a pomáhat. Právě teď potřebujeme Vaši pomoc a ze všeho nejvíce morální oporu. Teď, více než kdy jindy, nás těší a posiluje každý Váš upřímný dopis, Vaše ohlasy a názory. Ještě jsme zde, zůstáváme na svých místech a jdeme dál. Dikobrazu už bylo v červenci 23 let. Rádi bychom, aby se dožil vysokého věku, a nepochybujeme, že je to i vaše přání. REDAKCE DIKOBRAZU“

V čísle 37 z 10. září se objevila rubrika s podpisem DIKOKRATES, reagující na aktuální politické dění u nás, a to i v zahraničním kontextu.

Témata kreslených tipů i textů byla velmi různorodá, jejich zobecnění a roztřídění do několika skupin se ukázalo jako nemožné.

Návrat do humoru roku 1968 byl zajímavý. Domnívám se, že tehdejší redakce Dikobrazu si zaslouží uznání i dnes. Snad mi dáte zapravdu. Odpověď na otázku, kterou jsem si položila, tedy je: Humor nás nepřešel ani po 21. srpnu 1968. A to je moc dobře.

Níže uvádím malou ukázku z publikovaných textů. Výběr z kreslených vtipů najdete v příloze jako obrázky. K nim jsem přidala ještě tři hlouposti, které ztropil život, připomínku grafického ztvárnění Kýho výra a dvě básničky.

Vtipy

1968/10 „- Poručíku, hlásím, že vojín Bělohlávek je tady. – A kdepak vám zůstalo to slůvko ,soudruh´? – Poručíku, hlásím, že soudruh vojín Bělohlávek je tady.“

1968/11 „Dlouhá fronta před stánkem se zeleninou. Netrpělivě přešlapující pán hubuje. – Kruci, takových let po válce … Najednou se ohlédne a vidí příslušníka SNB. Dodá: - a furt prší a furt prší.“

1968/29 „Byla jedna schůze JZD. Předseda zahajuje. „Soudruzi, vítám vás na dnešní schůzi. Na pořadu máme dva body. První bod: zastřešení kravína. Druhý bod: přechod od socialismu ke komunismu. Soudruzi! Protože nemáme hřebíky, přecházíme ihned k druhému bodu.“

Kýho výra

1968/15 „Rudé právo (21. 3.): Vážíme si skutečnosti, že naše redakce významným podílem pomohla rozvíjet starý direktivní, centralistický systém řízení… / Vzácná upřímnost.“

1968/17 „Pochodeň (4. 4.): … bude potřeba dodatečně zřídit v Národním shromáždění výbor pro obranu bezpečnosti. / Chudinka bezbranná.“

1968/23 „Mladá fronta (16. 5.): Dnes bude skoro zataženo … Nová Svoboda (16. 5.): Dnes bude skoro jasno … / I v meteorologii svobodně.“

1968/32 „Práce (22. 7.): Švýcarsko je krásná země a nikomu nevadí, že se mezi zahraničními turisty toulají krávy se zvonci na krku nebo naopak. / Zatoulaný zvonec s krávou na krku.“

1968/45 „Večerní Praha (23. 10.): Když přejížděl křižovatku ulic Ječné se Žitnou, jistou maličkost přehlédl. / Nepatrnou: obě jsou ulice rovnoběžné.“

Ze soudních síní a předsíní

1968/4  „Kulak D. se vetřel do tvořícího se JZD, ovšem po dlouhém přesvědčování.“

1968/9 „Obžalovaný je v obci znám jako velký dobrák, a protože za svou manželku uklízí byt a chodí na nákupy, má v obci přezdívku ,starej vůl´.“

1968/18 „XY jako poctivý občan a řádný člen KSČ chodil v úterý o masopustě s jinými jako maškara po vesnici.“

1968/27 „Obviněný, který je členem ČSM, měl být bojovníkem za mír, ale klesl tak hluboko, že ani nevěřil tomu, co se vysílalo v našem rozhlase, nebo co se psalo v našich novinách.“

1968/41 „Počítá s tím, že mu nafackuji, ale to si počká!“

Na závěr mám pro vás recept Bohumila Pavlíčka, předního československého barmana. V posledním čísle Dikobrazu z roku 1968 namíchal čtenářům novoroční cocktail DLOUHÝ ŽIVOT: „Podává se každé ráno po přečtení ranních novin a zdobí se úsměvem. Zamícháme: 1 cl humoru, 1 cl optimismu, 1 cl shovívavosti k činům svých přátel, 1 cl velkorysosti, 1 cl objektivity k činům svých nepřátel, 5 cl zdraví.“ Myslím, že takový nápoj bychom si mohli dopřát každý den.

Zdroj: http://dikobraz.mikroforum.cz/casopis-dikobraz-rocnik-1968-52/