Ve středu 18. července ráno informoval můj oblíbený ČRo 2, že v přízemí Národního zemědělského muzea byla právě otevřena výstava s názvem Zahrada první republiky. Vstup volný. Protože to tam nemám daleko a počasí bylo jako dělané na procházku, vydala jsem se tam.

Prošla jsem vstupní halou, sešla po schůdkách proti vchodu – a ocitla jsem se v jiném světě. Lidi, to vám byla krása! Nejdřív mě upoutalo kvokání slepic. Vydala jsem se doprava za jejich hlasem a stanula jsem před velkou bílou voliérou, o niž se dělili slepice, kohout a bílí holoubci. Pak jsem si všimla nápisu Malý selský dvorek. Byl umístěn vlevo nad králíkárnou, lícující se zadní stěnou voliéry. Vlevo od králíkárny byla ještě jedna voliéra, ne však zcela uzavřená. Objekt tak tvořil široké U. Nejdřív jsem uviděla jakéhosi velkého černého představitele drůbeže. Zatímco jsem fotila králíčky, strhl se v levé kleci nějaký hluk. K mé velké radosti vyběhla z menšího dřevěného přístavku v jejím konci malá černá koza. Za ní po chvíli druhá. Začaly se prohánět, vbíhaly do přístavku a zase z něho vybíhaly. To se přestalo líbit kachnám, které v něm do té doby spokojeně odpočívaly, a proto se vyřítily ven. A já jsem měla krásnou podívanou. Když jsem se dostatečně vynadívala a všechnu tu venkovskou čeládku vyfotila, šla jsem hledat zahradu, kvůli níž jsem přišla. Na cestě k ní mě ale zdržely lákavé předměty: starý červený traktor, velký a malý žebřiňák, čtyřkolák, pluh a lejta. Byly umístěny vlevo podél zdi muzea. Šla jsem kousek po cestičce, na jejímž okraji jsem si přečetla na dvou vkusných tabulích informativní text. Pak jsem vstoupila bílým loubím do pohádkové zahrady. Nevěděla jsem, na co se mám dívat dřív. Zda na dva altánky, dřevěné lavičky, kolotoč nebo bylinkové zahrádky - právě byly jemně kropeny. V altáncích byly rozloženy bílo-zelené polštářky. Na konci pozemku jsem objevila dokonce bílou zahradní houpačku. Jak z ruského filmu; jen břízky chyběly. Sedla jsem si do ní, lehce se houpala a vnímala tu krásu a klid. Krátce po otevření jsem tam byla sama.

Do tohoto malého ráje se určitě ještě vypravím. Výstava bude otevřena do konce roku. Pokud byste se tam chtěli jít také podívat, nemusíte chodit hlavním vchodem. Můžete vejít zadní brankou. Od stanice tramvaje Letenské náměstí je to blíž. Otevřeno mají denně kromě pondělí, od 9 do 17 hodin.