Poznáte je snadno. V ruce mobily, oči upřené na něj a cestu nesledují. Pokrok nezastavíš, technika jde kupředu. Toto se projevuje i na těch nejmenších. Aby měli rodiče od dětí klid, dají jim do ruky dotykový mobil, tablet nebo je posadí k televizi, kde je nepřeberné množství programů. Na jedné straně je až neskutečné, jak se ti nejmenší vyznají v této technice, ale na straně druhé jim něco chybí.

Chybí jim čtení nebo vyprávění pohádek, komunikace s rodiči, kteří na ně mají málo času. Nejsou ale všichni stejní. Jsou rodiče, kteří se svým dětem věnují naplno se vším všudy. Ale těch není moc.

Proto se nemůžeme divit, že děti sice ovládají techniku, ale slova váznou. Hodně dětí jde do školky, kde jim učitelky mají problém rozumět. A co teprve děti, které jdou do první třídy. Dříve šly děti do školy a uměly pořádně mluvit. Mám známou učitelku, která mi potvrdila, že v 1. třídách je skoro polovina takových dětí, kteří teprve krátkou dobu navštěvují logopedii a komunikace je problém. Jenomže pro děti je důležitá jiná priorita, a to, kdo má kvalitnější mobil, ten je prostě IN.

Mnohdy si rodiče sami neuvědomí, že tablety a mobily nejsou pro děti nejlepší řešení. Posadit je k televizi či tabletu není sice pro děti moc vhodné, ale rodiče se většinou pyšní tím, jak jsou jejich děti šikovné a co vše zvládají. Zapomínají ovšem na to, že děti potřebují něco víc.

Spousta rodičů na své děti nemá čas. Přitom dnešní doba jim mnoho věcí ulehčí. Nemusí denně prát plíny. Prostě je vezmou a vyhodí do koše. I co se týče jídla, mají velký výběr i pro ty nejmenší. Různá jídla připravená ve skleničkách, stačí přihřát a jídlo je v minutě hotové nebo nejrůznější druhy přesnídávek. A přesto mají na své děti tak málo času.

Nebylo by třeba se nad tím všeobecně zamyslet?