V úterý přes den bylo u Bodamského jezera na švýcarsko–německé hranici 32 stupňů. V průsmyku Bielerhöhe, kam všichni jedou, bylo přes den 21 stupňů, ale deštivo. To není pro divoký sjezd zrovna nejlepší. V noci bude 11, to by šlo i na kole. Bohužel Leoš tam ještě zdaleka není, po cestě jej zdržel defekt přehazovačky a měl problémy s navigací. To nebudeme hodnotit, nevím, proč se to stalo, avšak to hlavní je, že to moc nevadí, protože on nejede o vítězství (z toho by stejně nic neměl),on jede proto, aby upozornil veřejnost, jaký význam pro seniory může mít CWA a aby na nákup elektrotříkol shromáždil aspoň část prostředků na transparentním účtu https://bit.ly/2M3g6pr (této „neznámé“ adresy se nebojte, tak pouze zkracuji dlouhé odkazy, tady jde o odkaz na Fio banku a zmíněný účet, klikněte a uvidíte to).

Co je CWA a na co tedy sháníme peníze je ve včerejším článku. Beztoho by asi čtenář docela tápal, co se to vlastně děje. Zcela stručně řečeno: CWA je celosvětové „hnutí“ spočívající v tom, že seniory se špatnou pohyblivostí anebo i tělesně postižené vozí dobrovolníci na výlety po okolí jejich domova a tím jim velmi zlepšují život, přinášejí nové zážitky, spokojenost a vědomí, že ostatní lidí je neopustili. K tomu jsou třeba ta kola, která se v ČR nevyrábějí a jsou bohužel dost drahá – klidně 150 tisíc.

Pěkná zpráva dorazila odpoledne: příspěvková organizace města Otrokovice SENIOR se rozhodla zakoupit elektrotříkolo. První v České republice! Možná to bude přímo za prostředky z městského rozpočtu (který tento domov pro seniory stejně financuje), avšak to není důležité. Důležité je, že někdo zareagoval pozitivně na moji a Leošovu snahu. A to jsou rozjednaní další čtyři zájemci v Čechách i na Moravě.

Nicméně stále platí potřeba shromažďovat ve Fio bance prostředky v menších částkách od lidí, podnikatelů, firem, protože když se nám to všem společně povede, můžeme dovézt další kolo a přidělit někomu, kdo ukáže, že jej bude dobře využívat pro seniory ve svém městě. Je to mimochodem dnes docela běžný způsob financování neziskových projektů (má to cizí název crowdfunding) a když se podíváte třeba na www.hithit.cz, tak okamžitě uvidíte, o co jde. Takhle třeba 3220 lidí společně zafinancovalo výrobu film Prezident Blaník. Anebo Tomáš Poláček z MFDnes takhle vybral přes 800 tisíc korun na svou knihu Afrika stopem. Tak proč bychom nedokázali vybrat společně 150 tisíc na pro CWA? 

A teď zase k předchozímu dni a k boji 254 cyklistů s vedrem, vzdáleností, kopci, únavou a defekty. Jak si sami můžete najít na mapě https://www.transcontinental.cc/, jezdec s číslem 83 (Leoš Hrádek) se na začátku noci dostal na 30 km ke švýcarské hranici. Možná ale pojede po německé straně. Druhý Čech, Jakub Dvořák, zvolil jinou trasu a přes nám známou Kostnici se dostal na švýcarskou stranu Bodamského jezera. Jenže ten kvůli CWA nejede a možná o tom ani neví. Jsem spíš zvědav, zda všichni zvolí k překonání hlavního alpského horstva proslulý Brennerský průsmyk, anebo zda zkusí jinou trasu a překvapí tak své konkurenty. Na rozdíl od běžných cyklistických závodů to je také o navigaci a o správném rozhodování. To na slavné Tour, Giru nebo Vueltě tolik nepotřebujete, neboť je zřejmé, kudy máte jet a většinou byste jeli s ostatními v balíku. Tady nesmí jet spolu ani dva jezdci. Natož aby dostávali svačinu z jedoucího auta. Já profesionální cyklisty obdivuji, vůbec je tím neshazuji, jen zdůrazňuji některé rozdíly. Individuální závod přes Evropu je prostě něco jiného. 

V čele závodu jel v noci seveřan Björn Lenhard, kterému už chybělo jen pár desítek kilometrů na druhou kontrolu ve slovinských Alpách, na obávaném sedle Mangart. Asi 30 km za ním jeli další dva s minimálním vzájemným odstupem, ale jak už víte, situace se může během pár hodin změnit. Třeba tím, že se některý závodník rozhodl odpočívat nebo zabloudí nebo má defekt. Jak už jsem napsal, není to závod typu Tour de France. Je to přísně individuální závod lidí, kteří chtějí přejet skoro celou Evropu, z Belgie až do Řecka. Proto také první kontrolní bod v průsmyku Bielerhöhe překonává v noci asi 10 jezdců, kdežto někteří zůstali pod závěrečným stoupáním a možná budou pokračovat brzy ráno.

Mnozí píšete k těmto článkům povzbudivé komentáře. Ty nejzajímavější mu posílám. Ono by bylo nejlepší, kdybyste mu je posílali na facebook https://www.facebook.com/Cykloterapie/. Já mu tam teď napsal, co vám rovnou okopíruju. Napsal jsem mu: „Leoši, máš minimálně deset velkých fanynek nad 65 let na i60.cz. To není k smíchu, to jsou ty, které vědí, jak důležité je dát starému člověku novou šanci na pohyb, nové zážitky, nová přátelství. Přesně kvůli tomu jedeš a ony ti fandí. První z nich už přispěla - hurá!“ A já se těším na další vaše reakce a komentáře (případně i na korunky ve Fio bance, z nichž já ani Leoš nechceme a nedostaneme ani kačku).

Nad článkem je momentka z odvážného průjezdu říčky. Jméno jezdce neznám, avšak asi jej tam zavedla navigace. Pod článkem jsou dva šťastlivci tentokrát z Německa a vedle nich soustředěný Leoš (letos kdesi na Šumavě).