V 50. letech působila u nás mlékařka Kolářová. Neměla ráda komunisty, uměla na ně nadávat, i ve verších. Říkala třeba: Soudruzi a soudružky, až půjdete na hrušky, dostanete do držky. Nebo: Na suchu i na moři, zničíme agresoři! My jsme malé pionýrky, máme jenom malé dírky, až budeme ženy míru, budeme mít velkou díru.
V poválečných letech byl nedostatek všeho, ba i potravin. Jednou k ní do krámu přišel zákazník. Po pozdravení se jí zeptal, „máte mléko“? „Vy jste se zbláznil“! „Máte máslo“? „Ste se zbláznil“! „Máte vajíčka“? „Xste se zbláznil“! „Proč tu ženská teda vůbec jste“?“Pane, mně nenadávejte, já jsem z té Aurory první nevystřelila“. Hned ji udal komunistům a ti si to dobře a dlouho pamatovali.
Suspendovat ji z práce na nižší a hůře placené místo už nemohli, pro matky samoživitelky platila tehdy pracovní povinnost.
Vrátili jí tu Auroru až později. Chtěla svého syna nechat vystudovat na Vysoké škole zemědělské. Musela se kádrově očistit, na obvodním výboru KSČ. Soudruzi museli mít jeden den v týdnu návštěvní den i pro nestraníky. Komunisté jí řekli ale otázky předem. Kdy se narodili a umřeli Marx. Engels, Lenin a Stalin. Mlékařka už byla v letech, tak si to nedokázala zapamatovat. Napsala si ta čísla na dlaně rukou, strachem se zapotila a čísla jí zmizela.
Místnosti výboru KSČ byly zakouřené, nebylo tam vidět ani na krok. Za dýmem posedávali soudruzi a silně pokuřovali. Vstupovalo se tam s pozdravem: „Víýí kurvýíý komunistický“! To ale ona neřekla.
Komunisté jí citlivě a soucitně napovídali, tak byla znovu pozitivně prokádrovaná. Syn se nakonec dostal na tu vysokou školu zemědělskou.
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
