Když mi přátelé nabídli, že mě vezmou na noční pozorování meteorického roje v Beskydech, nezaváhala jsem ani na vteřinu. 13.8.2018 nabaleni karimatkami, dekami, teplými ponožkami a velkou svačinou jsme dvěma auty dorazili ke Starým Hamrům. Fascinoval mne nádherný západ slunce. Ale fotky kazilo elektrické vedení.

Od parkoviště k cíli jsme půlhodinku šlapali a míjeli dřevěný kostelík na Grúni. Fotka je tmavší, protože už se pomalu stmívalo.

Místem pozorování byla louka nad chatou Švarná Hanka.

Zabydleli jsme se na voňavé posečené trávě, posilnili se a zalehli. Pozorovatelů se sešlo asi padesát. Někteří začali vytahovat své nádobíčko na zachycení neopakovatelných momentů. Jejich přístroje v ceně od padesáti tisíc výše nebyly žádné automaty jako můj foťáček, který jsem na focení noční oblohy raději ani nevytáhla. S přibývající tmou se začaly objevovat první hvězdy.

Akci pořádala  hvězdárna a byla velice dobře připravená. Odbornost zaručovali hvězdářský dalekohled a fundovaný astronom s laserovým ukazovátkem. Technické informace proložené starořeckými bájemi o souhvězdích a pozorováním objektů dalekohledem. A každou chvíli padající hvězda a možnost si něco přát. Název neodpovídá skutečnosti. Hvězdy nepadají, padají meteory, jak nám bylo vysvětleno. Tyhle srpnové se nazývají perseidy a já jsem jich za ten večer napočítala šedesát osm. Náš řidič Tom tak úspěšný nebyl, zasekl se na devítce, protože po půlhodině pozorování usnul jak špalek.

Přednáška měla končit o půlnoci, ale už mi i přes teplé oblečení byla zima a tak jsem začala přátele pomalu nahlodávat, že už je chladno a že bych raději chtěla jet domů. Dali se přesvědčit, rozloučili jsme se s přednášejícím a druhou osádkou, která na louce nocovala a vydali jsme se potmě k autu. Jaké bylo naše překvapení, když jsme v autě zjistili, že už je půl druhé! Takže přednáška se pěkně protáhla a možná tam astronom o hvězdách mluví ještě teď.