Jak čelit negativním náladám?

Můj svět Psychika

Jak čelit negativním náladám?

Datum: 2. 9. 2018

Diskuze: 10

Ilustrační foto: ingimage.com

My Češi (Poláci, Němci, Francouzi, Číňané, Američané...) jsme vrození pesimisté. Ať jsem, kde jsem, slýchávám téměř to samé. Jak je to možné? Mozek je toho příčinou. Má naprosto přirozenou tendenci vyhledávat to negativní, špatné.

Pětkrát za vteřinu zkoumá prostředí v nás a kolem nás a zjišťuje, zda to, co se děje, neohrožuje naše bezpečí. Pokud identifikuje hrozbu, zaměří na ni naši pozornost a jaksi vše ostatní zatemní. Máme tendenci vidět vše černě a nevábně a uniká nám to, co je kolem hezké. Jak si pomoci?

Potřebujeme zvrátit přirozenou tendenci mozku vnímat napřed to špatné. Prvním krokem je vůbec vnímat. Nenechat náš mozek, aby si sám za sebe vyhodnocoval, co je špatné a ohrožující. Příliš často přisuzuje zápornou hodnotu tomu, co je neutrální ale i pozitivní. Tíhne k tomu, aby posuzoval přítomnost minulostí a pak nám realitu zkresluje.

Abychom mozku v těchto škodlivých tendencích zabránili, stačí si vědomě všímat, co je kolem nás. Je jedno, na co zaměříte pozornost. Pokud si vezmeme na pomoc někoho moudrého, jako např. profesorku Harvardské univerzity Ellen Langer, tak si v každém okamžiku budeme všímat, co je kolem nás nové, jiné, či něco, čeho jsme si dosud nevšimli.

Dále můžeme vyhledávat, co se nám kolem nás, ale i na nás a v nás líbí, je nám příjemné. Že to bývá těžké, když nejsme zrovna na to milé a příznivé naladěni? Ano je. Možná pomůže, když si uvědomíme, že je to těžké jenom proto, že musíme uchopit naší pozornost a vědomě ji soustředit na něco pěkného kolem nás. Čím více pěkného a milého si všimnete, tím celé toto cvičení bude snazší. Nakonec zjistíte, že špatná nálada je pryč.

Náročnější, ale také velmi účinný způsob, jak se vypořádat s negativní náladou, je přehodnocení. To, že jsme spadli do pesimizmu, je, jak jsme si řekli, dílo našeho mozku. On sám, bez našeho vědomí si vyhodnotil, že to, co se děje, je špatně a snaží se nás na hrozbu upozornit a připravit nás na to, abychom jí čelili. My máme však možnost si své situaci dát vlastní hodnotu. Velmi často je totiž důvodem, proč náš mozek spustil alarm v podobě negativních emocí, pouze to, že jsme přemýšleli nad nějakou situací v minulosti, nebo jsme si představovali nějaký nepříjemný rozhovor, nebo jsme si uvědomili, že se nám něco nelíbí, nebo nám chybí. Nebo jen jsme spadli do negativní nálady kvůli věčně „černému“ zpravodajství. Kolem nás však žádná reálná hrozba našemu poklidnému, spokojenému žit není. A to je právě příležitost k vědomému přehodnocení situace. Například tím, že si řekneme, že minulost je minulostí a nic s ní již teď nesvedeme, nebo rozhovor, který jsme vymysleli, je pouhou naší fikcí, nebo že co nám chybí vlastně není tak hrozné, aby nám zastínilo vše, co máme apod.

Je jedna velmi univerzální metoda přehodnocení a to je, „svést“ špatnou náladu na váš mozek: „To ne já, to můj mozek“. Mnoho zdaru.

Vladimír Tuka pro portál i60

| neurokoučink | psychika

Autor: Redakce

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

10 komentářů

Hana Rypáčková 4.9.2018 11:44

Chtěla jsem napsat něco pozitivního a chytla mě křeč do nohy ( jedu v autobusu a nevzala jsem si magnesium). Hned mám po náladě...Musím se odpoutat a na nohu postavit.Koupit si prášky...Pak si dávejte předsevzetí:Vesele jen vesele......

Jitka Caklová 3.9.2018 10:49

Ať se jedná o negativní náladu, způsobenou mými domněnkami, či kýmkoliv jiným, například narážkami, odcházím bez zloby někam, kde je mi dobře a zklidním svoji mysl. Nejraději do přírody, ta nikdy nezklame.

Zdenka Jírová 2.9.2018 23:18

Špatnou náladu se snažím si nepřipouštět. Většinou mě naštěstí přepadá jen když jsem nemocná a musím odpočívat. Jen mi trochu otrne, už mi vadí, že nemohu někam jít nebo dělat, co jsem chtěla. Umím si udělat hezkou chvilku i když jsem sama, mám celou řadu zájmů, tak se snažím se na nějaký upnout.

Danka Rotyková 2.9.2018 12:32

Když jsem měla někdy špatnou náladu, věděla jsem, že je to naštěstí krátkodobý stav a že se změní k lepšímu. Kdybychom měli stále dobrou náladu, asi bychom ji ani nevnímali. A rozdíl mezi námi a Američany jsem od určité doby vnímala vždy jako rozdíl mezi pravdivým sdělením a obyčejným pozdravem. Alespoň tak nám to kdysi naše známá, která žila v USA, vysvětlila.

Ivona Lachová 2.9.2018 12:07

Paní Pivcová to napsala přesně. Kdysi jsem slyšela, že Američané na tento dotaz odpovídají tak jak odpovídají, i kdyby byli 10 let nezaměstnaní nebo umírali. Přijde mi to jako obrovská přetvářka a divadlo.

Ján Zábranský 2.9.2018 11:51

Prečo hneď čeliť negatívnej nálade. Može byť zárodkom niečoho nového, milého, príjemného - zmeny.

Zuzana Pivcová 2.9.2018 11:12

Mě kdysi učil Američan a ten to považoval za upřímné, když se Češi na ten formální dotaz Jak se máš? hned rozpovídají o všech problémech. Jemu se naopak nelíbilo, že u nich každý odpověděl Skvěle, i kdyby zažil nějakou tragédii. Na formální otázku už předem očekávanou formální odpověď? To se nemusím ptát. A vrozený pesimismus?? To se mi nějak nezdá.

Libor Farský 2.9.2018 10:52

U Angličanů i Američanů jsem si vždy hned při setkání vyslechl "Ahoj, jak se máš?" A od nich na stejnou otázku nikdy neslyšel jinou odpověď, než "Děkuji, mám se dobře". Přemýšlel jsem, že by bylo zajímavé vyzkoušet jejich smysl pro humor odpovědí "Stojí to za h...., děkuju za optání".