Po několika nálezech dílčích částí dřevěného středověkého a novověkého vodovodního potrubí na Václavském náměstí se v těchto dnech podařilo odkrýt unikátně zachovanou souvislou linii takového potrubí. Historický vodovodní řad z poloviny 18. století byl zatím odhalen v délce více než dvaceti metrů. Dosud bylo toto potrubí v takové výjimečné podobě k vidění v Praze před půl stoletím při výstavbě podchodu ve středu náměstí v roce 1967.

Historický vodovod prochází v podélném směru středem Václavského náměstí, a to v hloubce asi jednoho metru. Potrubí sestává z jednotlivých borových kmenů pokácených v polovině 18. století. Borové dřevo bohaté na pryskyřici lépe odolává zahnívání a tlení v zemi. Kmeny stromů byly zpravidla zbaveny kůry a podélně provrtány nebozezem. Takto vzniklé dřevěné roury o délce tři až čtyři metry a s průtočným otvorem o průměru asi pět centimetrů byly posléze vzájemně spojeny do vodovodního řadu železnými objímkami – zděřemi.

V jednom borovém kmenu, pravděpodobně záměrně označeném zářezy, byl v horní poloze vyvrtán otvor, který byl zakolíkován, aby neunikala voda. V takovém místě mohl být později instalován tzv. stojan a čep – svisle připojená další dřevěná roura s kohoutem na odběr vody.

Na Novém Městě pražském existoval po jeho založení první veřejný vodovod. Na Václavské náměstí (někdejší Koňský trh) proudila voda dřevěným potrubím z osady Rybník a také z pramenišť v novoměstském hradebním příkopu. Od konce 15. století se v Praze ustanovil systém zásobování vodou. Pro Nové Město byla čerpána vltavská voda do vodárenských věží Šítkovské a Novomlýnské. Novomlýnská věž, zásobující vodou dolní Nové Město, je v současné době ve správě Muzea hlavníoh města Prahy, které zde připravilo stávající multimediální expozici věnovanou historii pražských požárů.

Na jaře byla také při rekonstrukci kanalizace objevena, kromě celé řady archeologických nálezů, unikátní soška madonky asi z 15. století.