Svatý Václav bývá zobrazován většinou ve zbroji, s kopím s praporem, mečem, štítem a s mocnou svatováclavskou orlicí. Tak jej ostatně zpodobnil i výtečný sochař Myslbek, jehož socha bedlivě dohlíží na dějiny na pražském Václavském náměstí.

Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Ta sehrála zásadní roli ve výchově budoucího knížete. Vštěpovala svému vnukovi křesťanské hodnoty a naučila jej číst a psát. Později se Václav zdokonaloval v boji i mentální výuce na hradišti Budeč a údajně byl ve své době velmi vzdělaný.

Když v roce 921 zemřel kníže Vratislav, Václav se stal jeho nástupcem. Kvůli nízkému věku se však místo něj o vládu dělily Drahomíra s Ludmilou, která se později vlády vzdala. Václav se do čela knížectví postavil někdy mezi roky 922 a 925.

Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl Václav 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn. Příčinou tohoto prvního známého atentátu na českého panovníka byly rozdílné názory na politiku země vůči římskoněmecké říši, náboženské spory a v neposlední řadě i Boleslavova touha po moci.

Zesnulý kníže Václav byl brzy po své smrti ověnčen mučednickou svatozáří. Ani historikové přesně nevědí, ale shodují se, že to bylo někdy mezi roky 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství

Vše nejlepší všem Václavům!