Když byla veřejnosti zpřístupněna klášterní zahrada v Broumově, musela jsem ji vidět! V dětství jsme do ní tajně nahlíželi, byla zakázaná a tajemná. Když jsme vylezli na veliký balvan v městském parku, vedle obvodové zdi téhle zahrady, mohli jsme vidět květinové a zeleninové záhony, občas i jeptišky, které na nich pracovaly. Většina zahrady ale byla zarostlá křovím a náš výhled tedy nedostatečný. Vydala jsem se do města svého dětství a fotila místa svých vzpomínek (1,2). Zanedbaná zahrada byla úžasně romantická, ale některé části, svědčící o vztahu minulého režimu k církevním památkám, byly zdevastované a působily depresivně.

Velká klášterní zahrada byla založena za opata Tomáše Sartoria v roce 1676 (některé prameny uvádějí 1664, po požáru kláštera). Ještě v 17. století byl její nerovný terén upraven do teras a ohraničen zdí, byla zde postavena brána, kterou do zahrady ústila cesta vedoucí od Horní městské brány (3,4).  Bylo to vlastně několik zahrad: okrasná barokní centrální část geometricky členěná ornamentálními obrazci z brodérií a ploch trávníku, v zadní části s alejemi pergol, keřů a stromů stříhaných do stěn a tvarovaných podloubí, užitná zahrada se záhony pro zeleninu a byliny, ovocný sad a další část, která  sloužila mnichům pro rozjímání. Pro jejich zábavu zde byl i krytý kuželník. Ve zděné obdélníkové jednopodlažní budově byl předprostor herní dráhy a sklad. Dveře z hlavní místnosti vedly na kuželkovou dráhu, která byla zastřešená dřevěnou konstrukcí se sedlovou střechou. Konstrukce zastřešení dráhy byla před zahájením revitalizace kláštera a zahrady již zcela zbořena. Zděná budova zabírala půdorys přibližně 10x6 metrů s výškou hřebene střechy 6 m. Kuželníková dráha byla dlouhá 29 m a široká 2,4 m. Koulí se na kuželky házelo směrem ze zděné budovy. Podlaha kuželníkové dráhy byla z udusané hlíny s tenkou vrstvou nasypaného písku. Kuželník byl obnoven do původního stavu a slouží veřejnosti (5,6).

Několik drobných staveb tu bylo jako zázemí pro zahradníka, skleník, nebo domek klášterního kuchaře (7, 8. 9. 10). Původní dřevník a kůlny u vstupní brány jsou dnes nahrazeny multifunkční krytou scénou  Dřevník slouží kulturním akcím (11, 12, 13, 14). Centrální domek na hlavní ose byl zrekonstruován na výstavní galerii Dům (15,16).

Zahrada za 350 let své existence zažila doby rozkvětu i požárů. Chovalo se v ní drobné zvířectvo, pěstovala se zelenina, ovoce, léčivé byliny. Sloužila ke skladování zásob dřeva na zimu, k sušení a bělení prádla, mniši se zde bavili i meditovali. Od začátku 50. let minulého století zahradu využívali řeholníci a řádové sestry internovaní v klášteře k alespoň částečnému zajištění své obživy. Od roku 1977 byla zahrada předána do správy MNV Broumov, část byla rozdělena zahrádkářům, kůlny severně od brány využívali chovatelé drobného zvířectva. Jednotlivé stavby a části zahrady byly neudržované a zanedbané po celá desetiletí. 

Péče o vegetační prvky zahrady byla od roku 1948 zcela opominuta, to se odrazilo i v jejich zdravotním stavu Teprve v roce 2014 se uskutečnila revitalizace zahrad. Obnoveny byly také hlavní přístupová cesta z klášterních nádvoří do zahrad přes barokní mostek nad zbytky původního opevňovacího příkopu (17, 18), která tvoří hlavní osu zahrady, tak, jak byla navržena při přestavbě kláštera v 18.století K.I. Dientzehoferem (19, 20), další komunikační prvky v zahradě – cestičky a schodiště (21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30) a drobná sochařská vyzdoba (31, 32).
 
Barokní kašna je sestavena z tesaných dílů božanovského pískovce. Střední část - kvádr a pilíř - dosahuje výšky 2 metrů. Nahoře stávala váza s ostrví a růžemi (symbol břevnovsko-broumovského opatství), tu někdo už dávno ukradl a nyní byla nahrazena replikou (33, 34, 35, 36). Nově byl vybudován informační systém a osvětlení, které návštěvníkům odhaluje působivé scenérie zahrady i ve večerních hodinách.

Když jsem se v roce 2015 zúčastnila slavnostního otevření obnovené zahrady, byla jsem zklamána. Romantika zmizela. Přestárlé a  poškozené stromy a keře byly vykáceny a výsadba nových dřevin proběhla podle zpracované historické dokumentace, ale pustý dojem z rozlehlé prázdnoty nezmírnily ani nově založené, ještě nevzešlé trávníky, ani výsadba narcisů a modřenců, které už tenkrát, v dubnu, kvetly. Ani moje fantazie nedovedla překlenout rozdíl mezi nostalgickými vzpomínkami a realitou. Od té doby jsem tam zajela už několikrár, vegetace povyrostla, zákoutí už zase vypadají romanticky. A k tomu upraveně. Genius loci se vrací. Na velkých plochách trávníků se střídají výstavy soch pod širým nebem. Je s podivem, jak moderní umění může korespondovat s barokní architekturou kláštera. Dokonce v tom spatřuji i jakousi symboliku, most od historie k současnosti, propojení minulosti s budoucností (37, 38).
 
Zahrada je dnes celoročně volně přístupná, stala se vyhledávaným místem odpočinku i kulturních akcí pro obyvatele i návštěvníky Broumova. Celková rozloha zahrady je přibližně 2,5 ha a jako součást kláštera je národní kulturní památkou. Rozhodně stojí za návštěvu. Vstup je zdarma. Vřele doporučuji, jako ostatně návštěvu celého Broumovska.

Revitalizovaná zahrada kláštera získala Čestné uznání v Grand prix architektů – Národní ceně za architekturu 2016 v kategorii rekonstrukce. Cenu získali autoři projektu Petr Kolář, Aleš Lapka, Jana Kynčilová a Anna Štembergová z pražského architektonického ateliéru ADR.

Fotografie – archiv autorky
Prameny – http://www.klasterbroumov.cz/cs/obnova-klasterni-zahrady, http://www.klasterbroumov.cz/cs/rekonstrukce-klasterni-zahrady