V zimním nedostatku vůní, plískanicích, chladu i určitém stesku po intenzivním spojení s přírodou nám může pomoci aromaterapie. Obor přírodní léčby, využívající vlastnosti rostlinných silic neboli éterických olejů.  

Lidé se přátelí s aromatickými rostlinami od úsvitu historie. Jen pro zajímavost: například starověcí Sumerové údajně používali voňavé rostlinky už přibližně před 4000 lety, v Egyptě z období  kolem roku 1500 let před Kristem se zase dochoval papyrus se seznamem 850 botanických léků. Aromaterapii lze definovat jako cílené používání esenciálních olejů k udržení, podpoře a zlepšení fyzické, emocionální a duševní pohody. Pomáhá při akutních i chronických stavech, ale hlavně je i účinnou prevencí mnohých onemocnění. Esenciální oleje představují těkavé, snadno se odpařující látky, přirozeně se vyskytující v mnoha druzích rostlin rostoucích na zeměkouli. Ukládají se v jejich různých částech jako jsou listy, okvětní lístky, dřevo, pupeny nebo plody. Olej získáváme několika metodami, nejčastěji parní destilací a lisováním za studena. Vůně vysoce aromatických esenciálních olejů je jejich důležitou složkou s přírodními léčivými vlastnostmi.  

Oleje účinkují na tělo, pohladí duši
Existují různé způsoby aplikace esenciálních olejů. Mezi nejbezpečnější a nejpoužívanější patří absorpce olejů kůží prostřednictvím masáží, mastí, obkladů a koupelí. U všech metod je účinek vždy fyzický a zároveň i psychický. Jedním z nejpříjemnějších způsobů jejich využití je olej do koupele. Díky němu dochází k utišení svalových bolestí, celkovému zklidnění organismu a nervů. K provonění místnosti a pročištění vzduchu lze pro aplikaci olejů použít dnes všeobecně dostupné odpařovače esenciálních olejů. Antibakteriální účinky mají všechny esenciální oleje, některé více, jiné méně.

Pokud je chceme využít jako osvěžovače vzduchu bez odpařovače, sáhneme po oblíbené vůni a nastříkáme několik kapek na radiátor, na koberec, do sáčku vysavače, když luxujeme, nebo kápneme do vody při vytírání podlahy. Dbejme na to, abychom používali pouze bezbarvé oleje, aplikujeme-li je na prádlo nebo nábytek, zůstanou skvrny. Vedle účinků proti běžným bakteriím esenciální oleje také zlepšují náladu. Aromaterapii jako podpůrnou metodu lze využít u mnoha potíží i nemocí, jako jsou kupříkladu stres, napětí, migrény, angíny, virózy, rýma, problémy s krevním tlakem, záněty, revmatismus, artritida atd. Ublížit si nemůžeme, nicméně porada se zkušeným aromaterapeutem dokáže v použití „olejíčků“ výrazně rozšířit naše obzory.  

Pro zdraví, pohodu, krásu
Éterické oleje se dostávají do organismu ústy, prostřednictvím pokožky nebo čichu. Ústy můžeme zkusit některé ze speciálních přípravků ústní hygieny (například pastilky, bonbony, zubní pasty). Často tak narazíme na účinné byliny šalvěj či mátu.

Pokožkou se bude jednat především o masáže, kosmetickou péči a koupele. Léčebné koupele spojují blahodárný účinek teplé vody s přírodní silou bylin. Určitě ne zbytečně se říká: „Jsem po koupeli jak znovuzrozen“. Navíc si můžeme vybrat, chceme-li povzbudit či uklidnit. Na povzbuzení použijeme třeba mátu, rozmarýn, silice ze smrku, borovice, pro uklidnění pak meduňku, mateřídoušku. Možností je mnoho, záleží na účelu a způsobu použití.

Čichem pak jde o způsob, který je pro aromaterapii jakýmsi základním kamenem. Vůně působí přes nervová zakončení přímo na centrální nervovou soustavu, díky níž pak ovlivňují psychosomatické funkce. Účinky jsou individuální a můžeme zde uplatnit i svou intuici - ať už využijeme aromalampu, při rýmě si na kapesník nakapeme tymián nebo stejnou metodu uplatníme s rozmarýnem, aby se nám nechtělo spát v autě. Naši předkové volili aromaterapii i formou vykuřování, a to hlavně ve středověku, ale s největší pravděpodobností pochází z Číny v podobě vonných tyčinek. Křesťané rituálně využívali kadidlo, součást nám známých vánočních františků. Zajímavá je v této souvislosti i purpura s řadou krajových variant. Uplatňuje se v ní hlavně dobromysl, šalvěj, máta, pelyněk, heřmánek, ale i santalové dřevo...

V každém případě  likviduje bakterie ze vzduchu. K oblíbeným patří olej Tea Tree ze stromu jménem kajeput střídavolistý, rostoucí v Austrálii. Lék získávaný z tohoto “čajového stromu” byl vyhledáván již původními obyvateli její východní části. Ve 20. a 30. letech minulého století esenciální olej této rostliny studoval výzkumník A. R. Penfold a zjistil, že má antiseptické a antibakteriální účinky mnohem silnější než tehdy běžné léky. S objevem penicilinu byl pozapomenut, aby po čase zase našel své uplatnění. Může být aplikován na široký rozsah bakteriálních, virových a plísňových infekcí. Posiluje imunitu, lze jej tedy doporučit nejenom k ničení choroboplodných zárodků, ale i jako prevenci proti infekci. Ideálně působí v teplé lázni.  

Do příjemných relaxačních koupelí si dnes můžeme koupit již namíchané směsi esenciálních olejů. Pokud navštívíme aromaterapeuta, vybere nám olej nebo směs olejů přímo “na tělo”. Aromaterapie je jednou z nejpříjemnějších a šetrných přírodních terapií se širokou škálou využití, navíc opravdu dokáže potěšit i ulevit.