To jsou smutná fakta, na něž mají odborníci zabývající se vlivem pohybu na zdraví člověka, jedinou radu – vrátit pohyb cíleně do běžného života.

„O nové epidemii zvané nedostatek pohybu se v populaci ví, její fatální důsledky však stále podceňujeme. Přitom pohyb potřebujeme ke svému životu stejně jako dýchání, jídlo, pití nebo spánek. Pokud cokoliv z toho chybí, je to pro náš život ohrožující. Negativní následky absence pohybu se ale neprojeví hned, přicházejí se zpožděním, proto máme často tendence je podceňovat,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, a apeluje na všechny: „Začněme se více hýbat v běžném životě, vždyť nemusíme hned běhat maraton, stačí aspoň chodit co nejvíc pěšky, jezdit na kole místo autem, ignorovat výtahy a jezdící schody, a hlavně působit výchovně na děti a jít jim i v tomto směru příkladem. Vytvořme ve společnosti příznivé prostředí pro pohyb ve školách i místech, kde žijeme.“

Aspoň 4 až 6 hodin pohybu týdně proti infarktu
„Aby člověk v dávné minulosti přežil, musel lovit, a tak měl o pravidelný pohyb postaráno. Současný technický pokrok však přirozený pohyb redukoval, a tak dnes průměrný Američan ujde denně zhruba 400 metrů, Čech 1 000 až 2 000 metrů. Jenže naše základní denní potřeba je 4 000 až 6 000 metrů a u dětí je doporučován dokonce dvojnásobek těchto hodnot,“ připomíná profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Problém podle něj spočívá hlavně v tom, že množství pohybu z hlediska biologické potřeby člověka kleslo pod doporučovanou úroveň, a tak stoupá obezita, výskyt alergií, vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění.
Sedavý životní styl, nedostatek pohybu a nevhodná strava jsou příčinou snižující se zdatnosti a zhoršujícího se zdravotního stavu populace. „Dalším smutným faktem je, že kardiovaskulární nemoci jsou v České republice statisticky hlavní příčinou úmrtí vůbec, přitom právě pohyb je jejich nejlepší prevencí a pozitivní změna nastává už tehdy, když se začneme hýbat 4 až 6 hodin týdně. Jestliže tedy chceme být zdraví a žít kvalitně, musíme mít přiměřenou úroveň tělesné zdatnosti. A pozor: tento faktor podle průzkumů ovlivňuje i naši pracovní výkonnost a váže se na něj i procento selhání v případě stresu. Pohyb totiž působí jako zázračná voda – když se člověk hýbe, je zdravější a prodlužuje si délku kvalitního života,“ podotýká Václav Bunc.

Chcete tuk místo svalů? Tak ani hnout
Bez dostatečné dávky pohybu tělo chátrá. Je prokázáno, že od 25. roku začíná docházet u necvičícího jedince v průměru až k 7 procentní ztrátě svalové hmoty za dekádu, která je nahrazována tukovou tkání. Po 65. roku věku je to tedy už 30 procent a ve věku 80 let dokonce 60 procent! Přitom by stačila pohybová zátěž 90 až 120 minut týdně, aby svalová hmota neubývala.
Pokud se budeme hýbat 3 až 5 hodin týdně se střední intenzitou, dokážeme podle průzkumů snížit hmotnost o 10 procent a tělesnou zdatnost zvýšit o 10 až 15 procent. A nemusí se přitom jednat o žádné náročné sporty. Za ideální pohyb považují odborníci pravidelnou chůzi a bylo prokázáno, že kromě lepší kondice může 1,5kilometrová procházka denně v proměnlivém terénu snížit riziko Alzheimerovy choroby na polovinu, 10 000 kroků denně pak snižuje riziko onemocnění diabetem 2. typu až o 30 procent!

Následky absence pohybu v číslech
Podle aktuálních informací je v České republice 1,1 mil. diabetiků a ročně jich přibývá 40-60 tisíc – prognóza pro rok 2030 je 2 miliony diabetiků. Každé 8. dítě je obézní, u dospělých Čechů má víc než 50 procent problémy s nadváhou a 30 procent dospělých je obézních. Obezita přitom zkracuje život asi o 7 let, demotivuje jedince k pohybu a jeho absence má za následek zkrácení délky života o další 2 roky. To jsou alarmující fakta, za nimiž podle odborníků stojí neblahý trend posledních let, kterým je nedostatek pravidelného pohybu.

11 oblastí, které může ovlivňovat nedostatek pohybu:
fyzická zdatnost
nadváha a obezita
pracovní výkonnost
kardiovaskulární onemocnění
krevní tlak
diabetes typu 2
osteoporóza
imunitní systém
psychické napětí
sociálně-patologické jednání
celkový životní styl