Zdalipak se žije snáze

v zimě lidem v krásné Praze

než na vsích, kde zdravé povětří

lidi snad nemocí ušetří?  

V tramvajích kašel a kýchání

člověka dohání k zoufání.

V metru zas zhoubné bacily

odolnost mnohých bacily.

Napadnou tři centimetry,

zafoukají trochu větry

a sněhová kalamita

dopravou hned těžce zmítá.

Jedním okem čučet vzhůru,

zavčas zmerčit sněhu fůru

a druhým zírat pod nohy,

když chodník klouže přemnohý.

Ortézy, berle, obvazy,

slunce smog sotva prorazí.

Šedý sníh či hnusná břečka -

jak ve zdraví tu dobu přečkat?

Snad aspoň někde na okraji

sníh bílý jak sníh občas mají.

Kostel, domky a zahrady

jak na obrázcích od Lady.

(Je to jen jeden z pohledů –

ten poetický nesvedu.)