Stromeček, adventní věnec, balení dárků, koledy – to vše má Česko a Slovensko podobné. Stejně jako zálibu ve vánočních trzích. Ty nejkrásnější jsou v Bratislavě: trhovci dbají, aby zde byly opravdu pravé slovenské výrobky. Jedním z nejoblíbenějších pokrmů, tedy hned po svařáku, jsou bramborové lokše – placky připravované na slano či sladko. Mohou být plněné mákem, tvarohem, ořechy, ale také se připravují s játrovou paštikou. Velmi krásné trhy jsou i v Banské Bystrici, kde mají v budově Barbakan andělský domeček, v němž andělé každou hodinu hrají božskou píseň. V Košicích se vždy snaží být originální, kromě tradičních trhů zde mívají i například ledové sochy. V Trnavě se během adventu můžete vypravit s „lampášem“ na městskou věž.

Krásný program mají i na Bojnickém zámku, který je vánočně vyzdoben, probíhá zde ukázka vánočních zvyků i stolování.
Slovenky v době adventu pečou cukroví – perníčky, linecké, medvědí pracky, nepečené kuličky… Recepty jsou velmi podobné.

Tradice
Štědrému dnu dominuje vyhlížení zlatého prasátka. Je to postní den a hlavním jídlem je až večeře. Pod ubrus se často dávají peníze. I na Slovensku platí, že od stolu by neměl nikdo vstávat. Před jídlem se v mnoha rodinách rozkrajuje jablíčko – hvězdička znamená štěstí.
Všichni také dostávají oplatky pečené z jednoduchého těsta, které někdy mají tvar našich trubiček. Ty se dochucují medem (pro sladký život) a česnekem (pro zdraví). A většinou je rozděluje „gazda“.

Slováci začínají pořádnou zelňačkou, ta se liší region od regionu, rodina od rodiny. „Pocházím ze středního Slovenska a u nás se polévka dělá z kysaného zelí, klobás, sušených hřibů. Přidávají se tam také sušené švestky, které změní její chuť. A na závěr se vhodí hrstka rýže – ta polévku nejen zahustí, ale také zaručí štěstí v dalším roce,“ vyjmenovává ingredience Klára Badinková ze Zahraničního zastoupení cestovního ruchu Slovenské republiky v Praze. Na talíři se ozdobí zakysanou smetanou.

Hlavním jídlem je kapr s bramborovým salátem, který v mnoha rodinách nahradilo filé nebo losos. Posledním chodem, zejména na středním Slovensku, jsou opekance. Jakési malé dukátové buchtičky pečené z chlebového těsta. „Jako dítě jsem jich týden před Vánocemi pekla s babičkou dva plechy. Ty jsme pak rozdaly příbuzným,“ dodává Klára Badinková. Před podáváním se spaří horkou vodou a servírují s tvarohem, mákem, ořechy, cukrem a polévají se máslem. Anebo se servírují naslano – například s brynzou. 

Další štědrovečerní specialitou je „štědrák“ – koláč z kynutého těsta. To se vyválí a pak se kladou jednotlivé vrstvy: těsto – povidla – těsto – ořechová náplň – těsto – maková náplň – těsto – tvaroh a nahoru se udělá mřížka.
Štědrý den končí návštěvou půlnoční mše a 25. prosince se k jídlu servíruje husa nebo kachna.