Pranostiky o zimě

Trvá-li dlouho tuhá zima, dočkají se lidé vysokého stáří.

Když zimní chlad, tu každý mlád.

V zimě blízký hrom – pozdější bída.

Konec masopusta, každá kapsa pustá.

Hotov v létě saně a vůz v zimě.

Co zima nepročuchá, to slunce neprohřeje.

Čím více sněhu v zimě, tím více sena.

Čím v zimě hlubší sníh, tím vyšší jetel.

Kdo chce, aby se mu uvedly brambory, musí o masopustě hodně tančit.

Když v zimě zčernají lesy, bude obleva.

Pranostiky jednotlivých měsíců roku, světic a světců, seřazených podle jejich svátků v měsíci.

Leden jasný, roček krásný.

Dlouhý střechýle, dlouhý len.

Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.

Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.

V lednu silný led, v květnu bujný med.

Jaký leden do zimy, takový červenec do horka.

Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.

Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.

Na Tři krále mnoho hvězd, mnoho bramborů.

Na svatého Hygina pravá zima začíná. (11. leden. Papež, umučen.)

Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebastiána, potom už nezmrzne. (20. leden. Sv. Fabian – papež, sťat; s. Šebastian – ubit.)

Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva. (21. leden. Sv. Anežka Římská, sťata mečem.)

O svaté Anežce od kamen se nechce.

Slunce-li na svatého Vincence svítí, budem hojnost žita, vína míti. (22. leden. Sv. Vincenc z Aragonie, umučen s bratrem.)

Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda. (25. leden. Obrácení apoštola sv. Pavla.)

Z které strany větry toho dne vějí, z té přijdou kupci na obilí.

Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. (28. leden)

Na Saleského Františka meluzina si často zapíská. (29. leden. Ženevský biskup.)

Literatura:  Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.