Již dlouho jsem si chtěla pěšky vyšlápnout do osady Křemýž a dnes  1.2.2019 jsem svůj nápad uskutečnila. Jako obvykle, pejska, baťůžek a foťák a už jsme vyrazily. Ze Světce, přes městys Hostomice, kde jsem vyfotila bývalou sokolovnu, přes řeku Bílina a už pod Husovým vrchem jsem zamířila do kopců, směr Křemýž.

Křemýž je vesnice patřící pod správu obce Ohníč. Nejstarší zvěsti o této vesnici jsou z roku 1251. Prvním panským sídlem byla tvrz. Křemýžské panství koupila v roce 1664 baronka Kateřina Alžběta Bachonhay. V letech 1693-1695 nechala postavit barokní zámek a tvrz byla stržena. Později panství vlastnili Věžníkové z Věžník a Ledebourové, kteří zámek drželi až do roku 1945. 

Zámku, ač byl státem vyvlastněn, nebyla věnována nižádná péče, ještě před pádem komunismu byl zámek využíván pro dlouhodobě nemocné pacienty. V současné době je zámek opuštěný, zanedbaný, nikde jsem se nedočetla, kdo je současným vlastníkem, lidé ze vsi mi řekli, že snad nějaký Arab. Člověku je smutno při pohledu na ty krásné stavby, které se rozpadají.

V Křemýži je vesnický hřbitov, nová část je udržovaná, avšak  německé náhrobky se rozpadají. V roce 1930 měla tato vesnice 926 obyvatel - českých i německých, v dnešní době  309. Toto bohužel není výjimkou pro bývalé Sudety nikde. Po odsunu už nikdy vesnice nedosáhly původního počtu obyvatel.

Na návsi je kostel sv. Petra a Pavla z roku 1706 se zděnou zvonicí. Zvony byly kdysi bohužel zrekvírovány. Pouze u vchodu do sakristie je zavěšen malý zvonek od zvonaře Jana Baltazara Crommela z roku 1714. Vnitřek kostela je nádherně vyzdobený, občas se tu konají mše i koncerty,  např. folkových skupin.

Na návsi je hospoda, která se nabízí k prodeji, krámek Vietnamec zavřel.  Bývalý statek za sebou nechal spoušť a zbořeniny zemědělských budov. A kde jsou tak proklamované zákony, které se nedodržují, nikdo nenese zodpovědnost za dluhy a nepořádek z minula. Na venkov stát zapomíná, finance plynou do měst a venkov upadá a vylidňuje se, díky správám minulým i současným. 

Přesto lidé opravují své domky, mají na návsi hezký rybníček i dětské hřiště.

Přála bych této kdysi krásné historické obci, aby se dočkala lepších časů.