Moje rodiště je v Bílině. I když jsem se jako vdaná odstěhovala, přesto moje kořeny zůstaly v Bílině a každou chvíli se tam ráda zajedu podívat. 

Bílina je neodmyslitelně spjata s lázněmi a léčivými účinky proslulé minerální vody, zvané Bílinská kyselka. O proslulost této vody se zaslouži geolog a balneolog  F.A. Reuss, zakladatel balneologie v českých zemích. Lázně leží v krásném udržovaném lesoparku. Na konci 19. století byly lázně chloubou města. Léčily se zde choroby zažívacích cest. Lázeňství bylo přerušeno restitucí. V roce 1989 muselo město Bílina vrátit lázně  v restituci potomkům Lobkovitze. Ti je prodali soukromníkovi a ten po čase značně zpustošené lázně odprodal zpět městu. Ale ponechal si stáčírnu minerálních vod. Zřídla, budiž řečeno, jsou krásně opravena. Město nemá dostatek prostředků na obnovu lázeňství a budovy chátrají. Snad se stane zázrak!

Jedním z romantických míst lázeňského parku je Lesní kavárna, která je v provozu, pouze  v zimě je uzavřena. Nelze  nezmínit  horu Bořeň, která je dominantou Bíliny. Hora je znělcového původu, má výšku 539 m n.m. a vzhledem připomíná ležícího lva.

Při psaní těchto řádek mi prolétají hlavou moje dívčí léta, moje první lásky, a cítím, jak hluboce jsem s tímto městečkem spjata. Je to prostě můj domov.

Přijeďte, uvidíte sami, jak je v Bílině krásně!