K napsání těchto řádků mě vyprovokoval redakční článek Vypadávají vám slova? Neděste se, nejde o Alzheimera a s ním tak trochu související čerstvý zážitek. Když mě s kamarádkou snášela lanovka z výletu k Vaňovskému vodopádu dolů z Větruše, poradil nám spolucestující, abychom zašly na kávu do kavárny v zadním traktu ústeckého nádraží. My jsme si však nějaké ty dobroty do vlaku koupily v uličce k nádraží a usoudily, že kávu si dáme z nádražního automatu. Vhodila jsem 20 Kč, automat se tvářil, že se ho to netýká. Pán, stojící vedle, nám řekl, že automat nefunguje. Žádné oznámení o poruše jsme neviděly. Zašla jsem do pokladny s dotazem. ČD však automaty neprovozují a byla jsem odkázána na telefonát provozovateli. To jsem udělala, nahlásila číslo svého účtu a světe, div se, dvacet korun na něm přistálo obratem. V duchu se snažím odhadnout, kolik peněz zchlamstl od cestujících, kteří nezavolali, a kdo by na automat měl umístit oznámení o nefunkčnosti.

Měly jsme ještě chvíli čas do odjezdu vlaku, tak jsme nakonec do zadního traktu nádraží vyšly. Trať do Ústí jakž takž znám, ale co je za ním, to nemám tušení. I zaujala mě hora takového zajímavého tvaru po proudu Labe. Věro (Věra je vášnivá turistka), co to je za kopec? No, já ti holka nevím, turisti tam chodí každý rok, ale kdybys mě zabila, tak si hnedka nevzpomenu, jak se jmenuje. Hele, tady je infocentrum, zeptáme se. Před "íčkem" stála slečna/mladá paní s nějakým pánem. Prosím vás, jak se jmenuje támhle ta hora? Já teď honem nevím, ale podívám se vám. Zašla dovnitř a začala zběsile hledat na internetu - to je Buková hora, s tím vysílačem, oznámila vítězně. Ale né, tu známe, támhle ten kopec. Hledala a hledala, až jsme musely jít. Pane, prosím Vás, jak se jmenuje támhle ta hora? Já to vím, ale teď si nevzpomenu... Věra byla úplně pohlcená, tvrdila něco o koze a prohlásila, že zavolá kamarádce, taky vášnivé turistce. To už jsme byly ve vlaku. Hele, jak se jmenuje ta hora za Ústím, taková ta zvláštní, jak se tam chodí s turisty. To není možný, že nevíš. Podíváš se do deníčku? Já si pořád myslím, že to má něco společného s kozou ... nenašla, nevzpomněla. Radovaly jsme se, že nejsme samy - a to jsme, prosím, seniorky - postižené výpadky paměti. Za chvíli po tom, co kamarádka vystoupila, mi přišla sms: Alenko, už jsem si vzpomněla, je to Kozí vrch! Fotku Kozího vrchu bohužel nemám ...

A jak to máte vy?