A není se čemu divit. Směle nahradí maso - mají vysoký obsah bílkovin a málo tuků, jsou botaté na vitamíny, minerály a jsou zdrojem vlákniny.  

Hrách je jednou z plodin velmi typických pro českou kuchyni. Používá se do nejrůznějších kaší, nádivek, polévek apod. Jako ostatní luštěniny je zdrojem bílkovin. Sto gramů hrachu vám dodá 20 gramů bílkovin, tedy zhruba podobně jako libové vepřové maso. 

Malé bílé fazolky jsou nejoblíbenějším druhem fazolí u nás. Staré recepty doporučují při vaření přidat k fazolím také bylinky – saturejku, kmín nebo majoránku, které pomáhají proti nadýmání. Obsah bílkovin je o něco vyšší než u hrachu, 100 gramů obsahuje 22 gramů bílkovin. 

Pinto je středně velká, strakatá fazole. Má skvělou, lehce pikantní chuť a hodí se například do receptů mexické kuchyně, na saláty nebo pomazánky

Cizrna se těší rostoucí oblibě u nás, zejména jako součást salátů a různých pomazánek. Stogramová porce obsahuje tolik bílkovin jako candát – 19 gramů proteinu. Hrstková směs je zase skvělým základem na přípravu klasické hrstkové polévky nebo různých nádivek. 

Jáhly jsou loupaná zrnka prosa. Součástí české kuchyně už kdysi byly jáhelníky a jahelné kaše, které se vracejí do módy a můžete si na nich pochutnat nejen v hipsterských kavárnách. Vzhledem k tomu, že jsou lehce stravitelné, jsou výbornou součástí jídelníčku pro osoby s trávícími obtížemi. Další výhodou je jejich vysoký obsah vlákniny, ze sta gramů načerpáte zhruba 8,5 gramů vlákniny.

Kuskus je drobná těstovina, která se nemusí vařit. Při přípravě ji stačí pouze zalít vroucí vodou nebo vývarem a nechat odstát.

Bulgur se získává ze zrn tvrdých odrůd pšenice. Stává se stále oblíbenější součástí salátů, různých nádivek, karbanátků nebo polévek.

Pohanka je označována jako pseudoobilovina. Často je součástí receptů zdravé výživy. Vyzdvihován bývá její obsah rutinu, který prý zpevňuje cévy.

Quinoa neboli merlík čínský se řadí také do skupiny pseudoobilovin. Je to stará kulturní plodina původem z pohoří And v Bolívii, Peru a Chile. V jazyce Inků její název znamená „matka zrno“. V posledních letech se těší v USA a Evropě raketovému nárůstu obliby jako součást zdravé výživy.

Celosvětově se spotřebuje 6,8 kilogramu luštěnin na obyvatel ročně. "V České republice je to zhruba 2,6 kilogramu, avšak spotřeba už od sedmdesátých let stoupá. V posledních letech tomu nahrává i stále silnější důraz na zdravou stravu a fitness, přičemž významné podpory se jim dostává jak na stránkách nejrůznějších kuchařek, ale i food blogů," říká Lucie Strnadová z Vitany.

Salát z barevné čočky s římským salátem, zakysaná smetana s majoránkou
Čočka červená 100 g  
Čočka velkozrnná 200 g  
Čočka černá beluga 100 g    
Olej olivový        
Sůl   
Salát římský 500 g
Smetana zakysaná 1 kelímek
Majoránka sušená
Víno bílé 1 l
 
Klasickou velkozrnnou čočku předem namočíme na 30 minut. Čočku uvaříme (každou zvlášť) v bílém víně a ochutíme solí. Pro zachování krásně křupavé konzistence je potřeba červenou čočku vařit maximálně 2 minuty, černou čočku cca 10 minut! Po vystydnutí smícháme čočku dohromady s olivovým olejem. Nasekáme římský salát a vše promícháme. Zakysanou smetanu okořeníme majoránkou a podáváme se salátem.