Nejraději nakupuji pro svého tříletého vnoučka. Užívám si toho, že je z čeho vybírat, a nadšeně vkládám do koše trička, rozkošné košilky a rifličky. Pravda, ty holčičí věci jsou daleko roztomilejší a já mám cukání, abych na tu pyramidu hadříků něco růžového nepřihodila.
Teď mám příležitost vynahradit si to, o co jsme byly za mého mládí ošizeny. Obchody nebyly zdaleka tak plné, takže se nenakupovalo, ale spíše shánělo, a když jsme my, maminky, chtěly, aby děti chodily pěkně oblékané, plno věcí jsme jim musely ušít nebo uplést. Hračkárny také měly omezený výběr. Vzpomínám, jak složitě jsem sháněla Lego a dnes si můžeme vybrat z takového množství, že nám jde hlava kolem. A Barbínu si moje dcera přála tak zoufale, až mi ji pro ni přivezla kamarádka z ciziny, kam se náhodou na devizový příslib dostala.
Takže teď mám možnost vnoučkův šatník sem tam doplnit a rozplývat se nad těmi vymakanými oblečky. Jako správný budoucí chlap zkoušení svršků a bot nesnáší a tak výběr nechává zcela na mně a zatím, až na jednu kšiltovku, vše prošlo. Ale jednou za čas vezmu vnoučka na nákup s sebou. Musím využít toho, že zatím má chuť ho se mnou absolvovat. Jednou přijde chvíle, kdy na mě, brouček, nebude mít čas. Z důvodů finančních a rovněž výchovných jsme si určili nějaká pravidla a ta dodržujeme. Pokud se blíží narozeniny či svátek, stojany s oblečením vynecháme, měkké dárky u něho totiž tak úplně v kurzu nejsou a jdeme rovnou do hračkárny. To se dokonce přidá i dědeček a zdrží se komentářů typu, že je to ztráta času, utrácení peněz a že nic nepotřebuje. A tak, zatímco já pošilhávám po panenkách a tajně doufám, že časem přibyde do rodiny i nějaká ta holčička, moji kluci se přehrabují ve stavebnicích, autíčkách a pistolkách. Vše si pečlivě prohlíží, zasvěceně debatují o technických záležitostech, člověk nestačí žasnout, jaké znalosti ten mrňous má. A na dědečkovi vidím, že je zase na chvíli malej kluk a nejradši by si nějakou tu hračku koupil také pro sebe. Obtěžkáni balíčky vedeme vnoučka domů. Dědeček zaplatí autíčko na ovládání, nějaký RC VaporizR, prý je to obojživelník, jednu pistoli Nerfku a jako bonus jakousi stolní hru ADC Blackfire Dobble. Já jsem prosadila alespoň plyšového, typicky českého, krtečka. Doslova sladkou tečku za nákupy udělala návštěva cukrárny, kde jsme si dopřáli zmrzlinku.
Doma běží vnouček prvně do koupelny smýt bakterie, jak ho to učí maminka, a dědeček se nemůže nabažit jeho šťastných očí, a tak ho následuje. „Dědečku, já tě mám tááák rád, usmívá se náš chlapeček a jednou ručkou objímá dědova kolena. Druhou má totiž za zády a nenápadně sype do vany prací prášek.
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %