Vážení čtenáři,

letošní zima, ač již astronomicky předala svoji vládu jaru, pořád se nějak nehodlá smířit s tím, že je načase se odporoučet a své křeslo přepustit jaru. To už napnulo síly a snaží se zemi prohřát, kvítka nechat rozkvést tak, aby včely, zpěvní ptáci a jiný hmyz měli dostatek jarní pastvy. Tu náhle však se znovu probudí zima a svými přízemními mrazíky šmahem spálí, co se dá. Komu by nebylo líto spálených květů ovocných dřevin, magnolií a jiných květin? Ale co naplat. Počasí neporučíme, zrovna tak, jako dešti, kterého je na jarní měsíce pomálu a v létě bude zase citelně chybět voda.

Nicméně, jaro krom probouzející se přírody nám přináší i velikonoční svátky. Vsí se nesou melodie koled malých koledníčků s košíčky vajec a dobrot, zkrátka, kdo co dá. Ti si koledu zaslouží. Oproti nim velcí koledníci v hodně bujaré náladě, s falešnou notičkou a slova nenalézajíce, s flaškou a pomlázkou jdou především vykoledovat hodně velkých panáků a hlavně, jednou v roce beztrestně vysekat ženu, lásku, milenku, sousedku, to si přeci nemohou nechat ujít. A to je zatím dnešní obraz velikonoc na některých vsích...ba i u nás na vsi.

Tak vítejte, svátky jara – vnášíte opět po zimních měsících do kraje nový život, lidem radost z probouzející se přírody a všem radost ze života.

Krásné velikonoce …...