Jako kluk školou povinný jsem měl kromě vánoc velmi rád i velikonoce, hlavně velikonoční pondělí. Náboženský obsah velikonoc nás tehdy jako děti moc nezajímal, ale důležitým svátkem pro nás bylo velikonoční pondělí, kdy se na Valašsku provozoval tzv. „šmigrúst“.   To mladí muži, ale i kluci základní školy chodili po ránu s březovými metličkami nebo s odřezkem jalovce vyšlehat své spolužačky i jejich mamky. Po vyšlehání je počastovali štamprlí likéru, který jsme i jako kluci nosili v košících na vykoledovaná  vajíčka. To byl výjimečný den v roce, kdy jsme i jako děti měli  přístup k jinak zakázanému alkoholu (zpravidla nějaké variantě vaječného likéru nebo griotky). V důsledku toho byly kolem desáté hodiny dopoledne již všechny naše mladší i starší spolužačky a jejich mamky pěkně „nametené“. Jinak pro mne osobně  byly velikonoce i svátkem chutného jídla, kdy jsem k snídani dostal krajíc mazance a hrnek kakaa, což pro mne v poválečných létech, kdy bylo vše na potravinové lístky, byly vytoužené pochoutky.

Jinak jsem se jako dítě vždy těšil na i své dubnové narozeniny, kdy mi maminka upekla chutný dort, což pro mne v poválečných  létech byla mimořádná a dlouho očekávaná pochoutka.  Shodou okolností v den mých osmých narozenin 22. dubna r. 1946 padlo pondělí velikonoční na tentýž den, z čehož jsem měl dvojnásobnou radost. Domníval jsem se, že tomu tak bude každý rok. V příštím roce 1947 jsem byl ale nemile překvapen, že velikonoční pondělí padlo na 7. dubna. Šel jsem si tudíž ve škole postěžovat nově přidělenému mladému velebnému pánovi, co se to stalo podivného s datem velikonoc. Velebný pán mi dal svatý obrázek s věnováním „Žehná Ti novokněz Janáček“ a vysvětlil mi, jak se podle církevních pravidel stanoví termín velikonoc.

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a jejich datum se vypočte na den po prvním úplňku po 21. březnu. Neděle velikonoční může být tudíž nejdříve 22. března a nejpozději 25. dubna.  V důsledku tohoto výpočtu se křesťanské velikonoce zpravidla překrývají s údobím židovských velikonoc. A přes propast věků se i v křesťanských velikonocích odráží tradice beránka a vzpomínka na onu strašlivou noc před exodem Izraelitů, kdy Hospodinův anděl Zhoubce zabíjel v Egyptě vše prvorozené a minul pouze domy Izraelitů, u nichž veřeje dveří byly označeny krví obětovaného beránka.

Od té doby jsem celá desetiletí marně sledoval, kdy konečně dojde k žádoucí konfiguraci měsíčních fází po 21. březnu a dnů v týdnu, kdy velikonoční pondělí opět padne na mé narozeniny. Po dobu následujících dlouhých 73 let docházelo k různým konfiguracím, kdy velikonoční pondělí padlo např. na 20. duben,  na 21. duben, na 24. duben a teprve letos  padlo pondělí velikonoční opět k mým 81. narozeninám na 22. duben a já se svých vytoužených velikonočních narozenin dožil. Letos k tomuto slavnému výročí manželka, dcera i snacha upekly celkem tři dorty, aby se na každého z mých početných potomků druhé, třetí a čtvrté generace alespoň jeden kousek dortu dostal. a těch sedm nejmladších potomků čtvrté generace si mohlo půlku dortu odvézt jako výslužku do Strakonic.
       
Jak jsem se dočetl ve stoletém kalendáři, další souběh mých narozenin a velikonočního pondělí nastane již v r. 2030,  bohužel zřejmě ale již beze mne, kdy při grilování na naší zahradě mí početní potomci všech čtyř generací možná vzpomenou 92. výročí nedožitých narozenin kdysi létajícího pradědouška Drahoše vzduchoplaveckého jména  Drahomír z Neumětel.

(obrázek,)
Z velikonočního výletu do dědouškových oblíbených Železných hor.. Vnoučkové Jároušek  a Peťoušek v dosud provozuschopném větroni, ve kterém pradědoušek Drahoš  již před 55 léty létával nad hřebeny  Železných hor .(Letiště Podhořany 2013).