Madla, abych neupadla, mám po celém svém malém bytě. Je to byt sociální a vlastně pro postižené. Zatím postižená nejsem, ale co není...
Madla jsou fajn a hlavně ta v koupelně mě zachraňují před úrazem. Byteček byl nově zrenovovaný, sice v domě z roku 1814 a dvacet let neobývaný. Je jasné, že ty silné zdi celou dobu sály vlhko a po našem nastěhování se to začalo projevovat tu mokrou zdí, tu plísní. Nejdříve plíseň vyhnala partaj na konci domu. Prý ji tam shnily skříně, peřiny i oblečení. Mně shnil jenom jeden péřový polštář, což mě ani tak nezabolelo.
Do bytú nám dali odsávače vlhka, ale ty vydávaly takové zvuky, že jsem nevěděla, jestli se mám zbláznit, nebo nechat pokrýt plísní. Byteček je malý, ale velice útulný a přes všechny těžkosti se mi tady líbilo a líbí. Také pejsek je zde spokojený. No, bydlíme tady už šestý rok.
Tak to je asi na úplný začátek a tak budu pokračovat o těch madlech. Madla v koupelně začala totiž rezavět a to hodně. Bílá barva se oloupala a i sedátko, které ve sprše mám, ve všech kovových částech bylo rezavé. Nějaký čas jsem to přecházela, ale jsem člověk spořádaný, až puntičkářský, a tak mě to začalo velmi esteticky rušit.
Nevěděla jsem, koho mám poprosit, aby mi to natřel. Nikdo nebyl, a tak jsem se rozhodla, že to udělám sama. Koupila jsem tedy barvu na kov i dřevo, jedno ředidlo a štětec.
Nevím, proč, ale nikdy jsem se nenaučila nic natírat. Vždycky mi to všude teklo a stříkalo a to se dělo opět. Ředidlem jsem to stále stírala až do té doby, než jsem se ohnula a na natřené madlo si přilepila vlasy. Nemám jich už moc, a tak jsem nechtěla o ně přijít. Začala jsem si je tedy máčet ředidlem, což pro kůži hlavy nebylo úplně dobré. Začala mě pálit. Popadla mě panika, a tak jsem oblečená vběhla pod sprchu, abych vlasy zachránila.
No, vlasy to nějak přežily, ale kůži mám pořád červenou. Jo, madla jsou věc dobrá, ale nesmějí rezavět. V bytě je ještě vlhko pořád a jenom doufám, že nezrezavím i já, ale držím se.
P.S.: Jo, ale tu plíseň honím pořád. Připravila jsem si ale na ni domácí recept, který funguje. Neprozradím, protože si ho možná nechám patentovat.
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %