Do Hostinného jsem nejezdil jenom do školy, ale i podnikat jinak, než prodávat lahve od limonád. Chalupa v Debrném stála kousek od lesa, který nám dával dřevo na topení, ale i dost dobré houbařské zázemí. Dost často se houbaření věnuji.
Už nevím, který soused mě obdaroval dvěma koťaty. Popadnu košík a nožík, vyrážím do kopce k lesu, a ouha, v polovině cesty k lesu si všimnu, že mne sledují obě koťata.
„Kšák, jděte domů“ se na ně rozkřiknu a mávnu na podporu svých slov rukou. Leč marně se snažím, už na kraji lesa, již se vzdávám marného snažení, že je obrátím na zpáteční cestu.
Trpí tím houbaření, stále se obracím za těmi nezbedy. Bez únavy mne sledují a navzájem se honí a hrají si, jen koťata to tak umí.Ale strach, že se ztratí, dal přednost před hledáním hub. Stejně jsem věděl, kde nasbírám. Nakonec se mnou doputují v pohodě až domů, kde je babička nakrmila.
Ještě párkrát se scénář s putováním koťat opakoval, až do té doby, než jsem při návratu k domovu sedl na lavičku, kterou děda zbudoval na kraji lesa. Koťata nikde, nedorazila za mnou, jako před tím. Strachy jsem se rozklepal, bylo mně ouzko, marně jsem se vracel, volal. Bylo mně do pláče, vracím se opožděně do chalupy, kde jsem emocím popustil ventil. Až babi mne utěšovala. Druhý den jsem marně běhal po lese, kočičky nenašel.
O prázdninách v druhé polovině července jsem se V Hostinném domluvil s prodávající staršího věku o dodávkách hub k prodeji. Zhruba před 55ti lety, tedy v mých třinácti letech.
Babča sedávala v podloubí na náměstí před vchodem do potravin a prodávala produkty ze zahrádky a to, co dal les. Dopoledne jsem šel na houby, odpoledne sedl na kolo a fofrem do města. Pamatuji, jak první takto získané penízky jsem hned utratil v té samoobsluze potravin za párky.
Večer je babička prohřála k večeři a děda, spokojeně chroupaje dobře uvařené párečky, pochvalně pokýval hlavou nad mnou pronesenou zprávou.
„Dědo, hub už jsme přejedený, tak jsem posbíral párky!“
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
