V 50. letech tu byly početné vdovy, jen některé měly ještě manžely, v těch dopoledních hodinách ještě na pracovištích. Shlukovaly se na chodnících a vozovkách v kruzích, jako by šly nakupovat potraviny. Nemusely spěchat, jídlo v obchodech tehdy skoro nebylo. Neměl je kdo předběhnout a vykoupit ho.

Probíraly okolní klepy, vzájemně si skákaly do řeči, překřikovaly se. Byly to nesouvislé výkřiky.

Jedna právě doběhla z pohřbu, prý příbuzní nechali vyrvat nebožtíkovi zlaté zuby. Další přinesla drb, že její mladá sousedka se spustila s Polákem a bude mít mladé! Třetí se zprávou, že se narodil chlapec, s nesestouplými varlaty. Operace by ho prý moc bolela, nechají ho tak bez nich, celý život.

Někomu se prý ucpal záchod. Instalatér mu řekl, že někdo měl asi moc velké ho.no!

Přicházející se vracela z kavárny Slávia. Prý si tam dala černou kávu a doma si pak pustí desku se zpěvákem Mario Lanza. Doběhla jiná od zubaře, prý jí vyrval zub i s hákovitými kořeny.

Objevitelka objevila obrovské možnosti klystýru, i pro ženy!

Od jiného zubaře měla přicházející další zážitek s plombou zubu, prý jí tam plombu naklepal kladivem!

Třináctiletá holka byla těhotná, tak šli navštívit budoucího otce. Ten seděl doma na koberci a hrál si s vláčky!

Jedna večer z okna pozorovala zavíračku hospody na Komutovce. Pohledná hospodská Růžena zvedla ruce nahoru, ke stahovací roletě. V ten okamžik ji chytil kriminálník Potůček za ňadra, musela se o stažení pokusit ještě několikrát.

Ve společném sklepě došlo k incidentu. Někdo prohodil lidské lejno na papíru mezi dřevěnými laťkami do nepřátelského sklepu.

Policie zatýkala rodiče dítěte, které vypadlo z okna a zabilo se. V pět ráno zatkli jeho matku, dítě bylo pod 10 let věku! Otec tak byl nevinen.

Jeden mladý muž už zrál na starého mládence. Matka mu našla nevěstu vesničanku s mnoha kachnami a slepicemi. On večer před svatbou v bačkorách vybíhal na chodník směrem ke Karlínu a křičel, já se ženit nebudu, já se ženit nebudu! Maminka ho vždy vtáhla do činžáku a druhý den ho dotlačila až k oltáři.

Umřela stará panna. Sotva vynesli její tělo, začalo se zedničit. Sousedé se probourali do její jedné místnosti, zvětšili si tak byt. Měli v bytě dítě, a tak jim nic zabavit nemohli.

Do hospody na Komutovce vtrhla policie. Jednomu manželovi řekli, že jeho manželka se právě zasebevraždila. Opáčil jim slovy, a co má „bejt“?  

Doletěla rozezlená penzistka. Seřvala listonošku, že jí přinesla penzi až v 11 hodin! Čekala na ni už od šesti ráno. Pošťačka jí odpověděla, že vždy přichází s poštou denně až před polednem! Pohněvaly se do smrti!

Když už zvony zvonily poledne, odebraly se konečně do krámu. Zjistily, že opravdu žádné jídlo nepřivezly. Drbaly dál.

Na oběd se manželé vraceli na domácí oběd, od manželky. Drbny muži oslovovali výkřiky: už máte nakoupeno, už máte uvařeno? Odpovídaly, že ano! Ve skutečnosti se nestačily ani samy nasnídat!

Další přispěchala s novinkou o počínajícm nešťasném manželství. Manžel už dva měsíce po svatbě skočil z okna a zabil se. 

Jedna přinesla nejnovější zprávu, že přivezli brambory. Jen na tohle se rozběhly do obchodu. Sklaply čelisti a rozpustily se.

Druhý den totéž.