Nedávno jsem na veřejnosti oznámil vydání nového slabikáře pro děti. Na první stránce bude opět věta, kterou všichni moc dobře známe: „Máma má maso“.

Poprask nastal v naší redakci téměř okamžitě. Profesor doktor Lumen Aklepeč přišel s teorií, že maso měla máma už kdysi, kdežto později ji vystřídala Ema. „Ema má maso.“

„Nesmysl,“ utrhl se na něho docent Adraj. „Ema maso nikdy neměla, protože odjakživa Ema má mísu.“

„Ale prdlajs,“, ulevil si Jirka Žáček. „Ema nemá mísu, protože mele. Ema mele.“

„Vy nedouku,“ rozčilil se Adraj. „Jak může Ema mlít, když už mele Míla. Míla mele.“ A tak to šlo pořád dál.

Šel jsem se raději domů přesvědčit, jestli má máma má maso. Měla, a tak jsem do slabikáře přece jen zapsal Emu.

Ihned se však ozvaly feministky. „Zase je to na ženě, aby pořád stála u plotny, co? Proč tam někdy nestojí mužský? Jak chcete malé mužíčky naučit, aby se v budoucnu chovali k ženám jako k lidským bytostem, když jim už v čítankách cpete do hlavy zcestnou představu o jejich nadvládě?!“

Upřímně řečeno, čekal jsem právě zcela opačnou reakci. Ema má maso, ale chudák takový František, ten nemá nic, jen hlad, a musí čekat, až a jestli mu Ema dá vůbec něco k jídlu. Hned je vidět, kdo tu má v rukou moc, kdo je skutečný šéf. Jenže feministky to jako obvykle překroutily.

Avšak to už se přihlásili vegetariáni: „Proč by měla mít Ema pořád jen maso? To je odporné. Proč jí nesvěřit zeleninu? Třeba taková kedlubna nebo mrkev by se na první stránce slabikáře vyjímaly docela dobře.“

Aha. Takže místo Ema má maso budeme dětem psát, že František má kedlubnu. Nebo mrkev? To by zas mohlo znít sexisticky. František nesmí mít ani buřta, ani mrkev, protože to by zas feministky řvaly.

Už se to zdálo vyřešené, když se objevili bolševici: „Jaké má? Už zase soukromé vlastnictví? Důrazně protestujeme! Děti by se měly učit, že všechno patří všem.“ Pak mi pod okny zazpívali Internacionálu a v šiku odpochodovali směrem na východ.

Jako člověk odpovědný za vydání nového slabikáře jsem tedy přepsal první větu na novou, která zní: „Někdo má něco.“

Protože by zase přitáhli bolševici, upravil jsem to ještě na „Někdo nemá něco.“

V novém vydání se nakonec objevilo: „Nikdo nic nemá.“

Teď jsem zvědav, kdo se s protestem objeví příště. Možná Číňani nebo Arabové, protože diskriminujeme jejich odlišné písmo a malé české děti by se přece měly včas učit i to čínské i arabské. Kdo ví, kdy se jim to bude v životě hodit.

Takže to nejdůležitější přidávám na závěr. Dobře si to zapamatujte:

飓风英格丽德、第八号热带低气压、和热带风暴费尔南德均在该国登陆，其中单英格丽德就造成至少

A nejen to. Taky هي ثاني أكبر مدن فرنسا بعد العاصمة باريس، حيث يبلغ عدد سكانها أكثر من