„Dokážeme až u 90 procent postižených příčinu potíží zcela odstranit.“  Kromě toho radí svým pacientům, jak přežít extrémní letní vedra a přiznává svůj strach z doktorů.

Blíží se nám letní vedra, jak je snášejí vaši pacienti?
Hůře, než zdraví lidé. Kardiovaskulární systém a s tím souvisí i termoregulace našeho organismu jak v době extrémního horka, tak i v mrazivém počasí, musí zvládat dvojnásobnou zátěž. Pro náš organismus horko představuje zvýšené nároky na udržení rovnováhy ve výdeji vody a současně na zajištění dostatečné viskozity, neboli vazkosti krve. Lidově se říká, že kdo v horku málo pije, tomu „houstne krev“, což způsobuje nemalé riziko pro vznik potíží.

Jak se tomu dá bránit?
Nevystavovat se přímému slunečnímu záření, dostatečně pít, což v extrémním vedru znamená i 3-4 litry tekutin za den, omezit fyzickou námahu, přizpůsobit počasí oblečení i denní aktivity a v případě potíží se obrátit na lékaře. Pokud třeba plánuji dovolenou u moře, rozhodně bych nevybíral nejteplejší období, ale vyrazil na jaře, zkraje léta, nebo naopak až na kraji podzimu. Nebo spíše si pro letní pobyt vybírat oblasti, kde extrémní vedra tolik nehrozí, třeba hory. Těch doporučení je hodně, dala by se shrnout tak, že je třeba za každou cenu zabránit přehřátí a dehydrataci organismu.

Vy ale nedoporučujete zvýšenou fyzickou aktivitu ve vedrech ani zdravým lidem...
Je důležité, jakou má člověk fyzickou kondici, protože i jedinci, kteří jsou sice zdraví ale netrénovaní, mohou obyčejnou námahu ve vedru snášet výrazně hůře. Je to asi srovnatelné se situací, jako by namísto pár kilometrů běželi maraton. Opravdu dobře trénované osoby snesou fyzické výkony v horku podstatně lépe, protože jejich krevní oběh je na tuto zátěž lépe připravený. Nicméně i vrcholový sportovec musí při vysokých teplotách vydávat více energie  a tím ztěžuje termoregulaci organismu úplně stejně, jako člověk netrénovaný.

Může si tak někdo přivodit i arytmii srdce?  Proč vůbec vzniká?
Svalové buňky v srdci mají kromě schopnosti mechanicky stahovat také velmi důležitou vlastnost: umí se elektricky aktivovat; proto také jakákoliv svalová buňka v srdci, pokud je nepřiměřeně více „vybuzena“, může se sama stát zdrojem arytmie nebo alespoň součástí arytmického kroužení elektrického vzruchu, která mohou nemocného poškodit. Například pokud shluk buněk v určité části srdce začne vykazovat  neadekvátně zvýšenou aktivitu nebo se elektricky aktivuje a to nejčastěji v kruhu a nebo dojde k naprosté a nekoordinovaně chaotické aktivaci těchto buněk, pak jde o to, jaké jsou podmínky, za kterých tato srdeční nepravidelnost  vzniká, aby byl nemocný přímo ohrožen na životě nebo zda jde „jen“ o nevinnou arytmii.

Což já cítím jako bušení srdce?
Většinou srdeční arytmii skutečně vnímáme jako bušení srdce, například při fibrilaci síní, která je nejčastějším typem srdeční arytmie, to cítíte jako nepravidelný a mnohdy i zrychlený  tlukot srdce.

Jak k arytmii přijdu?
K arytmii můžete mít vrozenou dispozici, takže není výjimečné, že mají problémy s arytmií i mladí lidé, mnohdy i sportovci. Různé typy arytmie můžete také získat třeba po infarktu myokardu, často jsou spojeny s  vysokým krevním tlakem, nebo při kolísání hladiny krevních minerálů. V některých případech se jejich výskyt zvyšuje s věkem, a naopak, například u žen třeba mnohdy může vymizet po prodělaném těhotenství v souvislosti se změněnou hormonální charakteristikou. Nad přesnými příčinami stále bádáme.

Takže se proti ní nedá bránit? Tradiční nekuřte, nepijte, jezte zdravě… nepomůže?
U vrozené arytmie zdravý životní styl skutečně leckdy nepomůže. My naopak dokonce víme, že vytrvalostní sportovci mají vyšší riziko vzniku fibrilace síní ve srovnání s člověkem, který si jen „válí šunky“ a kouká na televizi.

Protože vytrvalostním sportem srdce více namáhají?
Protože srdce má pak vysoké energetické nároky, vyšší nároky na kyslík, což při takové dlouhodobé zátěži způsobuje nejspíše změnu tkání a zvýšené prorůstání vaziva  a jinou elektrickou charakteristiku, v myokardu se  mění elektrická aktivita buněk  a tím se vytváří  základ pro vznik arytmie.

Může to mít i psychickou příčinu? Můžu si způsobit arytmii z nervozity?
Nedá se říct, že by vyšší výskyt arytmie měli lidé, kteří jsou nervózní, nebo labilní. Psychika určitě hraje velkou roli, ale není příčinou vzniku arytmie. To není tak jasně prokázané. Roli tam spíš mohou hrát regulační mechanismy, tzv. autonomní nervový systém, chcete-li, určité forma podvědomí. Nervový systém, který my ale vědomě neovládáme. Neuromuskulární aktivace hraje určitě významnou roli. Viz ta těhotná žena.

A když je někdo s arytmií stabilizovaný, léčený, může sportovat, fyzicky se namáhat?
Může, v rámci možností, když ho to nevyčerpává. Ale hlavně by se všichni měli snažit o to, co nejdříve arytmii cíleně zrušit.

Jak?
Pokud se jedná o ty rychlé formy arytmií, tzv. tachyarytmie, pak je nejideálnější formou léčby katetrizační ablace, což je metoda, kdy se vlastní zdroj arytmie, velmi jednoduše řečeno, zničí nejčastěji působením tepelné energie, nejenom té, která vyvolává „horko“, tedy vysokofrekvenční vlny, ultrazvuk, laser, mikrovln,  nebo i té která mrazí, tedy kryoablaci.

Jak se to dělá?
Katetrem zavedeným do srdce ty patologicky se aktivující buňky nejdříve takzvaně vymapujeme a pak je různými formami aplikované energie, o které jsem mluvil, zlikvidujeme. 

A to situaci řeší?
Řešíme tak vlastní příčinu potíží. Dokážeme ji u takových 80-90% procent nemocných zcela eliminovat s tím, že by se již neměla do konce života objevit. Ony se ale mrchy občas, a to tak u 15-20% nemocných, vracejí. Ale každý další zákrok je mnohdy více a více efektivní.

Moje příbuzná arytmii má a lékař na poliklinice jí o téhle metodě nic neřekl, proč?
Protože leckdy o té metodě ani neví, nebo nemá pocit, že je takové řešení nutné. Přitom existuje mnoho důkazů prokazujících, že čím je srdce, nebo sám pacient nemocnější, tím důležitější je arytmii odstranit. A já to pořád všude říkám. V televizi, v rádiu, na přednáškách. Co je pozitivní a stává se mi to docela často, že když někde o našich metodách léčby arytmií mluvím, ozývají se mi ne doktoři, ale hlavně pacienti, kterých se to skutečně týká.

Takže si má člověk, který nedostal od svého lékaře potřebné informace, najít jiného?
Když s vámi lékař nemluví, nesedne vám, mluví moc odborně, vy mu nerozumíte a nevíte, je dobré si vzít dokumentaci a zkonzultovat svůj stav jinde, u dalšího odborníka nebo toho svého prostě  vyměnit,. Třeba v USA se lékaři nikdy neurazí, když  s někým konzultujete svůj stav, jde o institut tzv.second opinion (druhého názoru pozn. red.). Vy jste pacient! O toho lékaře nejde, jde přece o vás.

Věříte na alternativní medicínu?
Ano i ne. Já musím vědět. Ne si myslet, nebo tušit. My v medicíně musíme mít všechno podloženo důkazy. To už je takové klišé. A léčitel? Jaké má důkazy? To není fér. Proč my máme mít nějaké důkazy, když léčitel na vás hodí barevné fólie a vy máte hned pocit, že se vám zlepší nejenom nálada, ale průběh vašeho onemocnění.

Jestli ale nejde právě o tu dobrou  náladu?
Tak to ano! To je jiná! Lidi, kteří mají dobrou náladu a pozitivní přístup se lépe léčí i hojí a jejich nemoc má snadnější průběh. Arytmii tedy dobrá nálada nevyléčí, ale když jde pacient na zákrok s úsměvem a důvěrou, má větší šanci. Například jsme měli pacienta, kterému jsme dělali  katetrizační ablaci v jeho 94 letech, nejstarší, kdo byl na tomto zákroku. Viděl jsem, že je v kondici a zvládne to a taky zvládl. Ale můžete mít pacienta padesátníka, který se třese a je „rozsypanej“, pak  je to sním určitě horší.  

Bojíte se doktorů?
Strašně, ani krev mi jednoduše nenaberou! Jediná, kdo mi může píchnout jehlu do žíly, je moje vrchní sestra. A to ležím tady na gauči v pracovně a ještě k tomu kopu nohama. Ale zase je to výhoda pro pacienty!

Proč?
Protože k nim přistupuju, jako kdybych na tom stole místo nich ležel já. Dělám na ně ťuťuňuňu, protože je  obdivuju, že to všechno vydrží. Já bych prchal s nohama na ramenou.

Potatily se vám děti?
Ne, z našich dětí lékaři asi už nebudou, ale ani právníci. Dcera teď právě končí gymnázium a syn vystudoval historii. V naší rodině se profese nedědí. Můj táta byl geolog, strýc, kterému jsem hodně podobný (ukazuje fotku v knize o známých vědeckých rodinách a je to pravda), byl chemik.

Kdy jste zjistil, že vás zajímá kardiologie?
Až na medicíně. Nedostal jsem se na první pokus na fakultu a rok pracoval v nuláku na patologii, takže to vypadalo, že budu patolog. Ale bydleli jsme nad IKEMem a v našem okolí to byl samý kardiochirurg a já jsem začal chodit do kroužku mladých kardiochirurgů. Ale prapůvodně jsem vůbec medicínu dělat nechtěl.

A co jste chtěl studovat?
Žurnalistiku. Asi mě hodně ovlivnil můj  prastrýc, který byl vesnický lékař a zároveň psal do novin a časopisů.

Co je podle vás největší problém českého zdravotnictví?
Neumím definovat ve zkratce, co je největším problémem českého zdravotnictví, ale asi nejsme tolik motivovaní vlastní péčí o pacienta. Ani morálně, ani sociálně, ani finančně. Protože dostanu body za určitý počet výkonů u pacientů, a ne za to, jak se o něj starám. Proč by se lékaři měli starat, když za 100 výkonů dostanou prakticky stejné peníze jako za tisíc? To je myslím slabé místo našeho systému, nelze definovat jednoduchým způsobem ekonomiku zdravotní péče. V USA se starají, a když se dobře starají, vydělávají také více peněz.

Ale vy se o své pacienty staráte!
Je určitě většina lékařů a sester, kteří se starají! A sakra dobře se starají! Bez toho by náš zdravotnický systém zkolaboval. My se staráme o pacienty našeho oddělení jako o vlastní, je to vlastně takový rodinný podnik. A pak to funguje.

Petr Neužil (1962)
- Narodil se v Praze.
- Vystudoval Gymnázium Na vítězné pláni a Fakultu Všeobecného lékařství  UK v Praze.
- Po studiích nastoupil na oddělení kardiologie Na Homolce, kde je od roku 2009 přednostou.
- Je ženatý, manželka je právnička. Mají dceru a syna.

Jak se léčí arytmie
Jako první a asi nejznámější nefarmakologický způsob léčby  arytmie byly implantace kardiostimulátorů. Jejich příslušenství se zavádělo pod kůži  břicha, po jejich miniaturizaci do podklíčkové oblasti.  Začátkem 80. let přišel defibrilátor, který má výhodu, že kromě stimulace při pomalé frekvenci srdce rozpozná, že se blíží krizová, život ohrožující situace a dokáže ji řešit. Dá srdci výboj, který rytmus srovná.  Další  významný pokrok mohou znamenat  bezdrátové kardiostimulátory, které se implantují pomocí katetrů přímo do srdce. Jde o malé kovové kapsle, které obsahují jak baterie, řídící čip, komunikační jednotku a současně obsahují i elektrody, díky nim pak stimulují přímo v srdeční dutině. Velmi účinnou metodou cíleného odstranění zdroje arytmie přímo v srdečních oddílech je katetritzační ablace, která se provádí od osmdesátých let a především díky zobrazovacím technikám prochází bouřlivým vývojem od konce devadesátých let.