Jindřiško, já mám nápad. Co kdybych na tom Tebou připravovaném setkání udělala nějakou legraci - zavolala jsem jí krátce po zveřejnění jejího článku.... To by nebyla Jindra, aby nesouhlasila. Tak jsme probíraly všechny možnosti, kdy a kam vodníka posadit, co tam bude provádět, jak k němu dostat diváky. ..." Nejlépe, když všechny pozvu k bývalému léčivému prameni a tam jim nalejeme nějaký alkohol do kelímků. Program už je na Tobě ", pravila Jindra.

Vše jsme několikrát přehodnocovaly, Jindra oslovila i majitele příslušného pozemku, kde se mělo sezení konat. To abychom nenarazily na nějaký problém. Jelikož jsem tento nápad prozradila Naďce, ta po krátké době přišla s nápadem. " Evčo, co kdybys tam přednesla parodii básně Vodník.."? Hned mi text přeposlala a bylo vymalováno. TO JE ONO, už jen při přečtení se chechtám. Ale, na to sama nestačím potřebuji partu stejně zapálených lidiček, kteří mají smysl pro legraci. Jednoznačně oslovuji Lidmilku, s rolí matky souhlasí. Vypravěčem nemůže být nikdo jiný nežli Libuška, dívku nejlépe ztvární Alenka T. a pro roli truhláře vymyslela Lidmilka svoji kamarádku.....To jsem ani ve snu nečekala, jak se děvčata celé akce zhostí.  Několik dnů vyrábím hrnečky se jmény " dušiček ", kreslím poutače / ani jsem nečekala, jak jsem šikovná :))) /, přeposílám všem text básně, nechávám text 5x vytisknout a zalaminovat, aby se nám dobře držel. Vše zabalím, včetně mojí masky vodníka, do krabic a ukládám do kufru mého auta. Vybrala jsem jiné místo, kde se bude akce konat - hned naproti Martince. Po večeři se musíme prvně všechny sejít a celou báseň vyzkoušet. Je to nadupané, ale dáme to. ....  ..

No jo, ale je potřeba nejdříve pověsit na vrbu ty hrnečky, nainstalovat poutače. To zajistí Naďka s Petrem. " Honem pojďte k mému autu, vše vám dám ".-volám na ně. To je fofr, nikdo ať nic nevidí, spěchám, podávám potřebné rekvizity. Hotovo, zavírám kufr   .... do pr... le, kde mám klíče!!!!.. Jdou na mne mdloby, jsou v tom kufru, auto zamčené. Co teď, vše potřebné na akci - maska a texty v nedohlednu. Několik lidí, včetně místního automechanika, si s Fordem neporadí, rozbít okno odmítají....Bože můj, to NE!!!

" Kde máte náhradní klíče, paní ", ozve se za mou mužský hlas.  Majitel Martinky. " V Liberci, pane, tam jsou mi houby platné ":((((  " Když mi je někdo dá, zajedu Vám tam na motorce" !! ....PROSÍM? TO MYSLÍTE VÁŽNĚ?? ....Chce se mi brečet radostí, nojo, ale moje klíče od bytu má sousedka, která mi krmí papoušky. Bude doma ?? Byla!!! Telefonem ji navádím kde náhradní klíč najde, zachránce podle navigace odjíždí.... Stal se zázrak, po necelé hodině / do Lbc. cca 40 km/ otvírám své autíčko. Objímám pana Václava, a přestože odmítá odměnu, trvám na ní a ráda mu ji dávám.. Tak tohle bych opravdu ani ve snu nečekala, radost všech je veliká. Tolik práce jsme si s přípravou daly a vše by bylo díky mé roztržitosti zbytečné.

To jsem ale ani netušila, co se bude dít za čekárnou na autobus, kde jsme si honem celou scénku vyzkoušely. Nejdříve mne posadila na zadek Lidmilka, která věnovala pečlivou přípravu kostýmu matky, ale vyrobila i PEC na pečení bábovky, kterou pochopitelně upekla doma v PODĚBRADECH. Truhlář v kšiltovce, s nebozezem a rudým nosem, třímal v ruce placatku, dívka Alenka navštívila někde v Roudnici vietnamskou tržnici, aby tam zakoupila břečtan na věneček. Ale k tomu ještě přivezla malé miminko, hastrmánka.. Libuška jako vyprávěč s okuláry a knihou - Bubáci a hastrmani vše brala s velkou zodpovědností, měla hodně co číst.. Když jsme začaly číst první verše, všechny jsme opravdu slzely od smíchu. To se nedalo v klidu ustát, pohled na ty moje holky, které se do rolí vžily, to byl kabaret. ... Tak a honem honem uklidnit se a šup pod vrbu, Jindřiška už vyzvala všechny přítomné v Martince, aby vyšli ven. Představení začíná:)))

Děkuji znovu všem, kteří mi pomohli bláznivý nápad přivést až do podoby, kterou mohli všichni přítomní zhlédnout osobně u potoka v Kořenově. Ostatní díky Nadě a Petrovi na videu...Mám z toho nejen velkou radost, ale i krásný pocit. Pocit, že nejen dobří lidé jako pan Václav mezi námi žijí, ale hlavně, že na íčku se opět našla skvělá parta. Mám vás moc ráda. Bertice Hastrmanová.

V příloze ještě pár fotografií, které jsem do první galerie Kořenov nedala.