Většina lékařů nemá problém s tvrzením, že pravidelné mírné pití červeného vína zlepšuje zdravotní stav a prodlužuje život. Ne každý si ale může tento lék dopřát – lidé s nemocnými játry a dalšími chorobami, vyléčení alkoholici, děti i mnozí jiní mají alkohol zapovězený úplně. Jim přináší naději výzkum kalifornských vědců, kteří se snaží za pomoci genetiky vytvořit plodiny se stejnými účinky.

Biologové už vědí, že za většinu příznivých účinků některých vín může sloučenina s názvem resveratrol. Jde o polyfenolickou látku s antioxidačními účinky, která spouští proces chránící genetickou informaci v buňkách před poškozením. Zázračné působení resveratrolu má být založené na jeho antioxidačních vlastnostech, tedy na zamezování účinku tzv. volných radikálů, které poškozují buňky. Má se za to, že spouští procesy zabraňující destrukci genetické informace.

Proti infarktu i rakovině

Díky tomu vydrží buňka správně fungovat déle, což vede nejen k prevenci infarktů a dalších cévních příhod, ale snižuje i riziko vzniku některých druhů rakoviny, zpomaluje dělení nádorových buněk a předchází vzniku obávané Alzheimerovy choroby. Podle některých lékařů dokonce obecně zvyšuje odolnost organismu proti infekcím. Takže není divu, že pojmy jako "antioxidant" a "volné radikály" už zdomácněly také ve slovníku alternativních léčitelů, výrobců potravinových doplňků i léčiv.

Pro důkazy blahodárných účinků není třeba chodit až k francouzským pijákům – i u nás si asi každý vzpomene na někoho, kdo měl rád červené víno a dožil se vysokého věku. A pokud si náhodou nevzpomenete, pak jedno jméno za všechny: Miroslav Horníček.

S resveratrolem ale je spojen i jeden skandál. Významný propagátor jeho blahodárných účinků profesor Dipak K. Das (nar. 1947), někdejší ředitel Střediska kardiovaskulárního výzkumu (CRC) na University of Connecticut, čelí obvinění, že zfalšoval výsledky půldruhé stovky svých prací, aby zvýšil zisky společnosti Resveratrol Partners, s níž byl ve spojení. To se však týkalo spíš přípravku prodávaného touto firmou (a dalších podobných potravinových doplňků). Většina vědců souhlasí, že červené víno v mírných dávkách je patrně účinné i tak.

Jde to i bez alkoholu

Ale každý lék má vedlejší účinky a ani víno není v tomto ohledu výjimkou. Někteří lidé si jej z různých důvodů nemohou dopřát vůbec. Vědci z kalifornského Salkova institutu proto hledali cestu, jak červené víno nahradit. Podařilo se jim objevit enzym, který má produkci resveratrolu ve víně na svědomí a současně zjistili, že velmi podobný enzym obsahuje i celá řada dalších běžných zemědělských plodin. Po důkladné analýze struktury obou enzymů a jejím porovnání pak usoudili, že je možné je zaměnit.

Výsledkem výzkumu má být postup genové manipulace, který by vedl k tomu, že buňky budou místo původního enzymu produkovat enzym, který podporuje vznik resveratrolu. Pozitivní účinky červeného vína pak údajně bude mít třeba i ovoce, zelenina a další plodiny, a to úplně bez alkoholu.