Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka.

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se.

Červenec žne žita a též višně k sobě přivítá.

Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

Mnoho trubčiny – málo medu.

Když dne ubývá, horka přibývá.

Ženci na pole, včely z pole.

Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté. (2. červenec)

Svatý Prokop hřiba nakop. (4. červenec. Sv. Prokop, zakladatel a opat sázavského kláštera.)

Svatý Prokop kořínek podkop, obilí bude zráti.

Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po něm sedm týdnů patří. (10. červenec)

Neprší-li na sedm bratří, bývají chudé žně.

Svatá Markyta vede žence do žita. (13. červenec)

Svatá Markéta trhá první hrušky.

Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.

Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim. (20. červenec)

Svatá Máří vybírá hnízda komáří. (22. červenec. Sv. Marie Magdalena, učednice Krista.)

Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné. (25. červenec. Sv. Jakub Větší, apoštol, patron poutníků, horníků, rytířů a kloboučníků.)

Odpolední počasí na svatého Jakuba předvídá počasí po vánocích.

Svítí-li na Jakuba dopoledne slunce, bude zima před vánocemi.

Svatý Jakub Větší na sníh věští.

Do Jakuba zelíčko – po Jakubě zelí.

Co do Jakuba odkvete, to po svatém Havlu dozraje.

Na Jakuba zamračeno – mnoho sněhu.

Svatá Anna žito žala. (26. červenec. Sv. Anna, matka Panny Marie.)

Svatá Anna zavádí žence do pšenice.

Od svatej Anky – žimne podranky.

Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop kořen dokop, svatá Markyta hodí srp do žita, svatá Anna srp vzala a žala.

Od svatého Ignáca - léto se obráca. (31. červenec. Sv. Ignác z Loyoly, španělský šlechtic, zakladatel řádu Tovaryšstva Ježíšova.)

Literatura:  Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.