Děkuji za lásku a za své nejbližší

za to, že spánek bolesti utiší

mamince za starost, něhu a péči

za všechna slova, jež duši léčí.

Děkuji za krásné roky svých studií

za všechny podněty, které mě rozvíjí

za Ódu na radost a Zpěv Židů z Nabucca                    

tisíce květů, když jaro propuká.

Děkuji za krásné obrazy v Ermitáži

za letní déšť, jenž horké tváře svlaží

za ohně pod hvězdnou noční oblohou

za ruce, které v nouzi pomohou.

Děkuji s úžasem za antickou kulturu

za znění varhan v kostele na kůru

za slastné chutě, co blaží na jazyku

za touhu stokrát říct: teď postůj, okamžiku.

Děkuji také, že mráz krutě zebe

za to, že po letech jsem našla sama sebe

za pohled do očí pejskům a kočičkám

za pocit, který vzbuzuje gotický chrám.

Děkuji za louky, hory a řeky

za lesy, které rostou už věky

za chvíle nad knížkou, v divadlech, kinech

za to, když čas příjemně plyne.

Děkuji za štěstí a dětský smích,

za to, že pláč zoufalý ztich

za podzim, který duši mou hladí

za vítr ve vlasech a krásu mládí.

Děkuji za slunce a ptačí štěbetání

za pohled na moře i za splněná přání

za všechny lidi, s nimiž dobře je mi

děkuji za život na této zemi.