Rci, že slovo rčení je docela zvláštní kvůli tomu RČ na začátku. Zkusil jsem sepsat ta rčení, v nichž je nějaké číslo. A jako vždycky věřím, že vaše kolektivní úsilí ten seznam minimálně zdvojnásobí.

1 za všechny, všichni za 1.

1 za 18, druhý bez 2 za 20.

To se stane jednou za uherský rok.

Jsi prostě 1 (jednička).

1 vlaštovička jaro nedělá.

Chceš 1 za ucho?

Ve 2 se to lépe táhne.

Dal si prostě dohromady 2 a 2.

Doma hraje 2. housle.

A zabil 2 mouchy 1 ranou.

Maká za 3.

Stojí tam jak 3 králové.

3 pruty Svatoplukovy.

Kdo šetří, má za 3.

Jít do 3 (trojky).

Mezi 4 očima.

Spustil se na všechny 4.

Udělal to za 5 minut 12.

Nemá všech 5 pohromadě.

Nakupuje za 5 prstů.

Ten má všech 5 P.

On je jak 5. kolo u vozu.

Ona má snad 6. smysl.

Jsi bledý jak zelená sedma.

Ta má snad 9 životů (jako kočka).

Tváří se, jako by neuměl do 10 počítat.

Je jich 12 jak apoštolů na orloji.

To je jeho 13. komnata.

A je to fifty – fifty (50 na 50).

Jasně, 100pro.

Vzdálil se mi na 100 honů.

Mimochodem, mít všech pět pohromadě, to neznamená mít 5 smyslů (zrak, sluch, chuť hmat, čich), nýbrž mít „v hlavě“ rozum, paměť, představivost, odhad a úsudek, ale tím pátým si teď nejsem jistý.