Pššttt, já se tajně vdávám. Potřebuji to utajit před rodinou z takového prostého důvodu. Mám totiž v hlavě plán. Pozveme rodinu na narozeniny a součástí oslav bude kouzelnické vystoupení. Kouzelník nám vyčaruje krabičku se snubními prstýnky a poté by nás mohla oddat naše kamarádka zastupitelka. Návrh se líbí i ženichovi a začínáme plánovat.

Jako první bychom mohli vybrat termín.  Moje narozky jsou 30.9., Dimko má narozky 8.10., sobota mezi nimi je 5.10. - pěkné datum na svatbu, ne? A protože znám jednu šikovnou kouzelnici, ptám se na možnost vystoupení a vykouzlení prstýnků. A plány se začínají hatit. Datum 5.10. už má zadaný na jinou akci, nabízí až další sobotu. Co naděláme, vybíráme sobotu 12.října.  Zastupitelku jako první informujeme o našem plánovaném sňatku a prosíme ji, zda nás oddá. A druhý zádrhel. Je dost nemocná a na vykonání obřadu se necítí, nemáme se zlobit, nemá to být nic proti nám dvěma, má nás ráda, moc nám to přeje, ale pokud její přítomnost oželíme, bude jedině ráda. A jako zkušená oddávající radí, ať si kvůli termínu nejdříve dojdeme na matriku, protože každou sobotu se neoddává.

Dimko si připraví občanku a rodný list, ale já svůj  rodný list najednou nemůžu najít. První šuplík, druhý šuplík, třetí šuplík...nééééé, takový kousek papíru a já ho nemám a kvůli tomu se nevdám??? Nervózně znova prohledávám všechny složky o nájmu bytu, životní pojištění, důchodové připojištění, stavební spoření, různé dohody o brigádách, důchodový výměr, maturitní vysvědčení... Papíry lítají na všechny strany, jak v nich vztekle hrabu, už jsem zpocená hrůzou, že zůstanu na ocet. Heuréka, mám, můžu se vdát. 

Na úřadě matrikářka zkontroluje naše doklady a vypisujeme žádost o uzavření manželství. Jaké to má být datum? Dvanáctého října neoddáváme. Buď pátého nebo devatenáctého. Co jsem komu udělala? Dimko navrhuje vrátit se k původnímu termínu 5.10. To ale nemůže kouzelnice!!! To nevadí, vezmeme se pátého a rodinu a kouzelnici pozveme dvanáctého. Dohodnuto. Jaké jméno bude používat po svatbě nevěsta? Protože o tom už jsme doma mluvili, z možností vybíráme to, na čem jsme se spolu shodli. Dimko má řecké příjmení Vamblekis. Já dál zůstanu Červenková a Dimkovo příjmení si přidám v ženském tvaru, budu teda Helena Vambleki Červenková. 

Svatby v seniorském věku moc časté nebývají. A proto jsme požádali Helenku, aby o svatbě, jejích přípravách, ale i nejrůznějších pocitech svých či svého nastávajícího, psala blog. Helenka souhlasila, a tak od dnešního dne sledujte její "Blog novomanželky".